66.kapitola

433 31 21
                                    

Po tom co jsem se ráno probudil, jsem začal automaticky chmatat rukou kolem sebe ve snaze najít Louiho. Chvíli mi trvalo si uvědomit to, že už tu nespává.

Smutně jsem si povzdechl a vyhrabal se z postele. Oblékl jsem se do černých džín a nějakého trika a vyšel z pokoje.

Když jsem procházel kolem pokoje Louiho, vzpomněl jsem si na minulou noc, kdy jsem stál přesně na stejném místě a poslouchal jeho vzdychání mého jména.

Přesně ve chvíli kdy jsem stál u jeho dveří ty dveře otevřel můj teď už asi bývalý přítel a vytřeštil oči. Pak se začervenal a sklopil pohled k zemi.

Zřejmě si taky hned vzpomněl na to stejné, ale já se nestydím za to, že jsem si to dělal nad myšlenkama na něj a on mě při tom slyšel.

,,Dobré ráno." Ušklíbl jsem se a pobaveně ho sledoval. Zřejmě byl fakt dost mimo.

,,D-dobré ráno..." Zamumlal a stále zíral do země. Asi čekal na to až odejdu, aby mohl jít až po chvíli za mnou, ale já měl náladu na to ho provokovat. Zřejmě asi zatím věděl že vím, že to slyšel a určitě nevěděl to, že jsem zase já slyšel jeho.

,,Copak se děje?" Zeptal jsem se provokativně.

,,N-nic." Vyhrkl rychle se sklopenou hlavou.

,,Byl jsi včera na té chodbě, co?" Ušklíbl jsem se a on okamžitě ztuhl a naprosto zrudl.

,,C-co? Ne." Odpověděl rychle.

,,Proč se mi nepodíváš do očí? Slyšel jsi mě, co? Vím že jsi tam byl, poznám tě podle chůze." Tohle mě tak baví, takto ho provokovat. Baví mě vidět, jak je úplně v rozpacích z toho co říkám.

,,Nebyl." Odpověděl rychle. Je roztomilé jak je nervózní, snaží se z toho vymotat, ale už teď ho mám v pasti.

,,A důvodem toho jsi byl ty, protože kdybych nešel náhodou kolem tvého pokoje a neslyšel-"

,,Co?!" Vytřeštil oči a konečně ke mně zvedl pohled.

,,Ano, lásko, slyšel jsem tě. Neboj, nebylo to schválně, ale i tak se mi neskutečně moc líbilo to, jak jsi sténal moje jméno a-"

,,Dost!" Přerušil mě a šlo vidět, že se opravdu stydí. Aww, byl tak rozkošný.

Pomalu jsem se k němu začal přibližovat a on přede mnou couval do svého pokoje.

,,Notak, není se za co stydět. Znovu ti připomínám můj návrh, který jsem ti říkal včera. Moje pravačka totiž nikdy nedokáže to, co dokážeš ty, a myslím si, že u tebe je to stejné." Začal jsem svůdným hlasem a viděl jsem, jak se Louimu zrychlil dech a vyděšeně na mě zíral. ,,Zřejmě nám oběma chybí sex s tím druhým, a to se dá jednoduše vyřešit." Zavrněl jsem a položil si ruce na jeho boky.

Teď už byl úplně natisklý na zeď jeho pokoje a ruce se mi pokusil oddělat, naštěstí pro mě ale marně, takže to vzdal a celý rudý zíral do mých očí.

,,T-takže ti jde jen o sex, dobré vědět." Pokusil se o odvážný tón a zvedl bradu nahoru.

,,Nejde mi jenom o sex, jsem jenom člověk co sex miluje, a ještě víc miluje sex s tebou, protože jsi neskutečně moc skvělý." Dál jsem mluvil svůdným hlasem a svou pánví přitlačil na tu jeho, což způsobilo přesně to co jsem chtěl.

Loui se silně kousnul do rtu, protože ho to vzrušovalo, ale nechtěl to na sobě dát znát. Zřejmě už jsme oba přestali zvládat to, že nemůžeme spát s tím druhým. I jemu chyběly mé doteky, čehož se dalo moc dobře využít.

your smile || larry stylinsonKde žijí příběhy. Začni objevovat