,,Harry notak, už mě pusť!" Řekl zoufale Louis když jsem ho přehozeného přes rameno nesl do obýváku.
,,Ale když já nechci." Řekl jsem ale i přes to ho položil na gauč. Chytil jsem mu ruce nad hlavou a políbil ho na krk.
,,Harry..." Vydechl Loui a prohnul se v zádech.
,,Ahh Loui... tohle nedělej..." Zavrčel jsem a pustil ho. Moje sebeovládání pořád nebylo úplně dobré, takže jsem uznal za vhodné přestat když to ještě jde.
,,Copak, něco se ti nelíbí?" Provokativně se usmál a sklousl si ret.
,,No právě že líbí, až moc..." Zamumlal jsem a odvrátil pohled od jeho rtu, který si skousával.
,,Tak proč mám přestávat?" Zašeptal a skousl mi ušní lalůček.
,,Aghh, Loui... Přestaň." Zavrčel jsem a odtáhl se od něj. Sedl jsem si vedle něj.
Kde se to v něm sakra bere?
,,Já ale nechci. Když mě provokuješ ty, budu tě provokovat taky..." Provokativně si skousl ret a vyhoupl se mi na klín. Začal mě líbat na krku a já přidušeně zavzdychal.
V tu chvíli se rozrazili dveře a vešel Niall.
,,Kluci chtěl jsem se zep- ehm... jejda... pardon..." Zamumlal a celý rudý vyběhl z pokoje.
Loui vyprskl smíchy a já se k němu po chvilce přidal.
Položil jsem Louise vedle sebe a šel za Niallem.
,,Co jsi chtěl?" Zeptal jsem se se smíchem.
,,No jen že jsme chtěli jít na zmrzku tak jestli nechcete taky... Ale jako jestli máte nějakou... práci tak půjdem sami." Ušklíbl se Niall.
,,Jo jasně, půjdeme." Usmál jsem se a šel zpátky za Louim.
,,Jdem s klukama na zmrzku jo?'' Řekl jsem. ,,Jdu se převléct."
Odešel jsem do svého pokoje a dal si na sebe rifle a černé triko. Na veřejnosti se budeme muset chovat že spolu nejsme, což je mi líto. Chtěl bych ho držet za ruku když se budem procházet po městě. Bohužel nemůžu, zatím ne.
,,Jdeš Harry?" Zeptal se Louis stojící ve dveřích.
,,Ehm jo jasně, jdu." Odpověděl jsem a spolu s ním sešel dolů až ke dveřím.
,,Budeme muset dělat že spolu nejsme, počítáš s tím?" Zeptal se Loui.
,,Jo, počítám... Nemůžu se dočkat až ti všem řekněme a všichni budou vědět že jsi můj." Usmál jsem se na Louise.
,,Tak co? Jdem?" Zeptal se Niall který právě dorazil spolu s Liamem a Zaynem.
,,Jasně, jdem." Kývl jsem a vyšli jsme po chodníku k nejbližším stánku se zmrzlinou.
Musel jsem si držet malý odstup od Louise, jelikož by bylo divné kdybychom šli hned vedle sebe a nechtěl jsem riskovat že nás někdo vyfotí a budou toho plné noviny.
,,První to ale musíme říct Simonovi. To je hlavní. Ať to vezme v pohodě (což pochybuju) a nemá a tím problém." Při vyslovení jeho jména jsem v jeho hlase uslyšel znechucení.
,,Jo, první to řekněme jemu. Ale ještě počkejme, nebudem mu to říkat hned. Všiml sis že se poslední dobou o něco bavíme častěji než obvykle?" Uchechtl jsem se.
,,Nechcete mluvit ještě hlasitěji ať to slyší lidi kolem?" Podotkl ironicky Zayn a já protočil oči.
Šli jsme v naprosté tichosti až ke zmrzlinovému stánku a dali si zmrzlinu. Moc velký výběr tu neměli, tak jsem si nakonec vybral jahodovou.
ČTEŠ
your smile || larry stylinson
Fanfick čemu jsou peníze, když nemůžu být šťastný? k čemu je všechna ta sláva, když nemůžu být milován? jsem slavná osobnost, kterou miluje každá bláznivá directionerka, a dokonce i on.. ten, který mi před několika lety ukradl mé srdce, a už ho nikdy nevr...