your smile || larry stylinson

48.kapitola

,,Co chtěla?" Zeptal se Loui když jsme vešli do mého pokoje.

,,Nic důležitého." Usmál jsem se a otočil se k němu zády, jelikož jsem chtěl vyjít k mé posteli. Nechtěl jsem mu to říkat, však to ani důležité nebylo.

Loui mě ale pevně chytil za paži a tím mi znemožnil pohyb dál. ,,Co chtěla?" Zopakoval důrazně svou otázku a pevně se mi podíval do očí.

Já jsem si povzdechl a otočil se k němu. ,,Darcy jí řekla co se stalo, chtěla vědět jestli je všechno v pořádku. Ujistil jsem jí, že ano." Usmál jsem se a on se na mě překvapeně podíval.

Zřejmě nečekal, že se bude Cheryl zajímat, jestli je v pořádku. Vypadal, že ho to mile překvapilo.

,,Aha... Dobře... Promiň..." Pousmál se, jelikož si uvědomil, že nemusel reagovat tak přehnaně.

,,V pořádku." Usmál jsem se a lehl si do postele.

Loui se na mě obkročmo posadil, chytil lem mého trička a podíval se na mě, jako by se chtěl ujistil jestli může.

Pobaveně jsem protočil oči na znamení, že samozřejmě že může, že se nemusí ujišťovat, a kývl jsem.

Loui se spokojeně usmál a přetáhl mi tričko přes hlavu. Užasle přilepil pohled na mou vypracovanou hruď a přejel po ní rukama. Pak se zastavil u mého tetování "Hi" a přejel po něm ukazováčkem.

,,Tohoto jsme si nikdy nevšiml..." Zamumlal. "Jaký má význam?" Zeptal se zvědavě a zvedl ke mně pohled.

Věděl totiž, že každé moje tetování má nějaký hlubší význam.

,,To je úplně první slovo, co jsi mi řekl." Uchechtl jsem se a on překvapeně vykulil oči.

Moc dobře si pamatuju, jak se mi zatočila hlava, když jsem ho poprvé spatřil a uslyšel jeho krásný hlas, vyslovující právě toto slovo. Kdybych jen v tu dobu věděl, že bude Loui jednou můj přítel a bude patřit jenom mně...

,,To myslíš vážně?" Zeptal se užasle a znovu se na tetování podíval.

,,Naprosto." Usmál jsem se a pohladil ho po tváři.

,,To bych si měl asi vytetovat "Ups!" ne?" Zasmál se Loui a já nechápavě nakrčil obočí.

,,Ups?" Zopakoval jsem po něm.

,,Vrazil jsi do mě a řekl jsi to. To bylo první slovo co jsi mi řekl." Vysvětlil Loui a zasmál se.

,,Pane bože, to jsem nemohl vymyslet nic lepšího?" Rozesmál jsem se.

,,V tu chvíli jsi asi netušil, že budu tvůj přítel, takže je to jedno." Uchechtl se Loui.

,,V tu chvíli jsem z tebe byl hlavně úplně mimo." Usmál jsem se při té vzpomínce, jak jsem vůbec netušil, co se to se mnou děje.

,,C-co?" Zeptal se nechápavě Loui.

,,Byla to láska na první pohled, nebo jak se tomu říká." Uchechtl jsem se.

,,Ale vždy jsi-" Začal Loui, ale já ho to nenechal dokončit.

,,Samozřejmě jsem si to dlouhou dobu nepřiznával a říkal si, že to není možné. Taky jsem nechtěl ať to víš, proto ses to dozvěděl až po tak dlouhé době, když jsem to celé totálně přestal zvládat a byl jsem z toho v háji. Kdybych uměl lépe skrývat emoce, pravděpodobně by ses to nedozvěděl nikdy." Řekl jsem a uvědomil jsem si, že kdybych to někdy od našeho posledního koncertu nepřestal zvládat, teď bych a ním možná nebyl.