your smile || larry stylinson

41.kapitola

Tentokrát už jsem neodolal a začal mu s chutí polibky oplácet. Znovu jsem si ho přetočil pod sebe a polibek prohloubil. Chytil jsem jednou rukou jeho zápěstí a pevně mu obě ruce držel nad hlavou. Loui spokojeně zavrněl a obmotal si nohy kolem mého pasu.

,,Ahh... Chci tě..." Pošeptal jsem mu do úst a kousl ho do spodního rtu.

Druhou rukou jsem sjel na jeho zadek a zmáčkl mu ho, což způsobilo jeho hlasité zasténání.

Otevřel jsem oči, jelikož jsem zaslechl kroky mířící k nám a vzhlédl za nimi.

,,Nerad ti to říkám, ale jdou k nám Zayn s Cheryl..." Vydechl jsem a Loui vytřeštil oči a odtrhl se ode mě. Celý zrudl a já se posadil vedle něj.

Bylo dobře že přišli, jinak nevím jestli bych se dokázal udržet a tohle nebylo nejlepší místo na sex...

,,Pokud chcete soukromí, budete si muset zalézt někam do lesa." Zasmál se Zayn a spolu s Cheryl vlezl do vody.

Tohle byla jediná věc co mi tu nevyhovovala. Neměli jsme žádné soukromí, všude někdo byl.

Loui byl pořád celý rudý a rozpačitě se díval do země.

,,Jdeme se převléct?" Zeptal jsem se ho a pobaveně sledoval jeho rudý obličej.

,,J-jo." Vykoktal Loui a vstal.

Chytil jsem ho za pas a společně jsme došli až k našemu stanu.

,,Teď se půjdu převléct. Ty zůstaneš tady a nebudeš tam chodit, ano?" Řekl Loui důrazně a na důkaz toho, že to opravdu myslí vážně, zvedl jeden prst.

,,Já se ale potřebuju převléct taky." Ušklíbl jsem se.

,,Harry, zůstaň tady, pak se převlečeš." Řekl nakonec a vlezl do stanu, který za sebou následně zavřel.

Já jsem si povzdechl a čekal dokud nevyleze ven. Pak jsem se konečně dočkal a Loui vylezl v teplákách a mojem velkém tričku. Spokojeně jsem se pousmál a vlezl dovnitř. Taky jsem si oblékl tepláky a tričko a vylezl ven.

,,Budu ještě muset něco vyřešit, jo?" Oznámil jsem Louimu.

,,Co vyřešit?" Zeptal se nechápavě.

,,Mám vyplnit nějaké blbosti a poslat to Simonovi." Odpověděl jsem mu s neskrývanou nechutí.

,,No dobře." Povzdechl si a já si zalezl do stanu.

Vytáhl jsem si notebook a otevřel si emaily od Simona. Přečetl jsem si co po mně teda chce a pustil se do toho.

Asi po hodině jsem se přetočil na břicho, jelikož mě z neustálého sedění bolely záda. Práci už jsem měl skoro hotovou, chybělo mi dovyplnit půlka stránky a mohl jsem to Simonovi poslat. Už mě to nebavilo, proč to chtěl vždycky jen po mně?

Po další půl hodině jsem to konečně dodělal a odeslal mu to. Zaklapl jsem notebook a spokojeně vydechl. Do teď byl notebook jediný zdroj světla který jsem tu měl, takže když jsem to zavřel, zjistil jsem že už se stmívá. Povzdechl jsem si a vylezl ze stanu ven.

Překvapeně jsem zamžoural do šera, které se rozprostíralo kolem mě a všiml si dvou lidí, sedících u zapáleného ohně. Byl to Loui a Niall.

Zrovna se něčemu začali smát a já se posadil vedle Louiho a majetnicky si ho k sobě přisunul.

,,Ahoj zlatoo, moc jsi mi chyběl, víš too?" Zahihňal se Loui a já nadzvedl obočí.

Všiml jsem si flašky rumu vedle nich a povzdechl jsem si. ,,Vy jste pili?"

,,Jenom maličkoo, Loui mi zrovna povídal že-" Začal povídat opilým hlasem Niall a Loui ho rychle umlčel zacpáním pusy.