your smile || larry stylinson

65.kapitola

Když jsem se ráno probudil, Loui tu už nebyl a jeho oblečení také ne. Povzdechl jsem si, ale předpokládal jsem to, takže jsem vstal a pročesal si vlasy které mi včera rozcuchal.

Při vzpomínce na minulou noc jsem se musel usmát. Došel jsem k zrcadlu a podíval se na své záda, které byly pokryté červenými škrábanci a stopama po zarývání nehtů.

Oblékl jsem si vzorovanou košili, u které jsem si odepnul dva vrchní knoflíčky, a uplé džíny. Vydal jsem se dolů a šel jsem rovnou do kuchyně. Doufal že potkám přesně toho, koho jsem chtěl a kdo tam naštěstí byl.

,,Dobré ráno." Ušklíbl jsem se a Loui sebou trhl.

,,Dobré ráno..." Zamumlal a odtrhl pohled od kousku hrudi, který má košile nezakrývala.

Spokojeně jsem se usmál když jsem spatřil jeho krk plný fialových flíčků, které jsem sám udělal minulou noc.

,,To mi ani nedáš číslo?" Uchechtl jsem se.

,,Co?" Zeptal se nechápavě Loui.

,,To se někdy říká, když se vyspíš s někým s kým nejsi, jenom kvůli tomu že jste to prostě oba dva chtěli, a tobě se to líbilo, takže se zeptáš na číslo ať to můžete zopakovat." Vysvětlil jsem a pobaveně jsem se usmíval.

,,Tak to já asi nemůžu vědět, že ano." Odsekl uraženě Loui.

,,Ne, nemyslel jsem to takto, prostě jde jen o... význam té věty." Ušklíbl jsem se.

,,Běž si žádat o číslo někoho jiného a mě nech napokoji." Zavrčel Loui.

,,Já ale s nikým jiným nespal, a i kdyby jo, stejně se mi to líbí jenom s tebou, takže budu žádat o číslo jenom tebe." Pokračoval jsem v tomto provokování.

,,Přestaň pořád kecat něco o nějakém pitomém čísle, děkuju." Odsekl Loui a zpražil mě pohledem.

,,Fajn, jak chceš. Chyběl jsem ti, co?" Zeptal jsem se a Loui vytřeštil oči.

,,C-co?" Vyhrkl překvapeně, protože tuhle otázku nečekal.

,,Chyběly ti to, jak jsem se dotýkal tvého těla, že mám pravdu?" Svůdně jsem si skousl ret a přistoupil k němu blíž.

Loui se na mě vyděšeně koukal a začal couvat dokud se zadkem nepopřel o linku.

,,Chybělo ti to, jak jsem rty prozkoumával celé tvé krásné tělo, jak mačkal tvůj dokonalý zadek," pokračoval jsem svůdným hlasem a pomalu se k němu přibližoval víc a víc, dokud jsem nebyl těsně u něj a on neměl kam utéct. ,,jak jsem líbal tvůj krk, nebo jak js-"

,,Dost." Vydechl Loui a naklonil hlavu na stranu tak, aby se mi nedíval do očí.

,,Copak? Mám pravdu, že ano?" Zavrněl jsem a přitiskl se pánví na tu jeho. Rozhodl jsem se ho trošku vyprovokovat.

Loui si skousl ret, aby zabránil slabému vzdychu, který přece jen unikl z jeho úst.

,,N-ne..." Vydechl tiše a viděl jsem, jak se mu zrychlil tep.

,,Ale ano, jinak by jsi totiž nepřišel a nenechal mě, abych ošukal ten tvůj perfektní zadeček..." Pošeptal jsem mu do ucha a prsty lehce přejel po jeho krku.

Louimu se zadrhl dech a prudce mě od sebe odstrčil.

,,Přestaň." Zmohl se jen na toto jediné slovo.

,,Můžeme spolu spát." Ušklíbl jsem se a Loui nadzvedl obočí.

Rozhodl jsem se to alespoň zkusit, za pokus nic nedám, ne?