87.kapitola 1/2

634 33 33
                                    

Po probuzení jsem se marně snažil nahmatat Louiho tělíčko, ke kterému bych se mohl přitulit. S povzdechem jsem otevřel oči a zamžoural kolem sebe. Opravdu tu nebyl.

V tom upoutal mou pozornost lísteček na stolku vedle mé postele.

Dobré ráno, lásko
obleč se a pojď do obýváku

Louis xx

Překvapeně jsem na lísteček zíral, ale pak mi došlo, že mám narozeniny. Pokud tam Lou s těma idiotama udělal nějakou oslavu či co, reálně se seberu a vrátím se zpátky do postele. Nemám rád tyto trapné oslavy s balónky a křiklavě barevnou výzdobou.

Těšil jsem se spíš na to, že se probudím vedle své lásky, že se budeme celý den mazlit a nikdo nás nebude rušit. Fakt jen doufám, že mě Loui poslechl a nic nechystá. I když podle všeho tam jen čekají na to až se vzbudím, aby mohli zakřičet "překvapení!".

Oblékl jsem se a vydal se do obýváku. Přede dveřmi jsem se ještě zhluboka nadechl a otevřel jsem je.

Nikdo tam nebyl. Byl to prostě obývák, stejný jako každý jiný den.

Pokrčil jsem rameny a posadil jsem se na gauč.

Do minuty jsem uslyšel otevírání dveří, ale když jsem k nim otočil hlavu, stál tam Loui v mém velkém světle modrém svetru, který mu sahal do půlky stehen, ale nohy měl holé.

,,Co to máš na sobě?!" Zavrčel jsem a hned jsem si stoupnul. Ne, že by se mi to nelíbilo, ale jen představa, že ho takto viděli ostatní kluci, mě srala.

,,Co myslíš?" Zaculil se Loui.

,,Kurva Lewisi, kolikrát jsem ti říkal, že tě nikdo nebude očumovat, takže se běž okamžitě obléct nebo-"

,,Sakra Harry, uklidni se." Přerušil mě a já zmlknul. ,,Kluci tu nejsou." Dodal, a já se na něj nechápavě podíval.

,,Jak jako nejsou?"

,,Prostě tu nejsou. Nikdo kromě tebe mě takto neviděl, tak přestaň vyvádět." Uchechtl se.

,,Nechápu to." Nakrčil jsem obočí. Proč tu kluci nejsou? Proč na sobě nemá kalhoty?

Loui mě donutil se posadit zpátky na gauč a obkročmo se mi posadil na klín. V tu chvíli jsem naprosto ztuhl. Ucítil jsem jeho nahou pokožku nejen na stehnech, ale i na zadku.

Hned jsem zajel rukama pod jeho svetr a chytil do dlaní jeho dokonalé nahé pozadí.

,,Kurva ty pod tím nic nemáš? Chceš mě zabít?" Vyhrkl jsem překvapeně a slabě jsem jeho půlky stiskl.

,,Máš narozeniny. Nechtěl jsi mi říct co by sis přál, ale já ti přece jen nějaký dárek chci dát. Zamyslel jsem se nad tvými nejoblíbenějšími věcmi. Na prvním místě jsem samozřejmě já," zasmál se. ,,a na druhém místě je sex. Celý dům je prázdný. Teď už je to na tobě." Odvětil Loui a samolibě se usmíval.

,,Počkat a tím chceš říct co?" Vydechl jsem zmateně.

,,Tím chci říct to, že můžeme celý den dělat cokoliv budeš chtít." Pokrčil rameny a já vykulil oči.

,,Chceš mi říct, že jsou kluci pryč, jsme tu jenom my, ty na sobě máš jenom svetr a budeme celý den šukat?" Skousl jsem si ret.

,,Přesně tak." Pobaveně přikývl.

,,Tyhle narozeniny se mi opravdu líbí." Zavrněl jsem a jeho zadek jsem zmáčknul.

,,A ještě něco. V pět musíme být v jednom baru kde budou i kluci, tam to trochu zapijeme." Dodal a obmotal si ruce kolem mého krku.

your smile || larry stylinsonKde žijí příběhy. Začni objevovat