,,To si nemyslím." Ušklíbl se Lou a obmotal si ruce kolem mého krku.
,,Já ale jo." Trval jsem na svém a slezl z něj. Chytil jsem ho pod stehny a za pas a vzal si ho do náruče.
,,Harry!" Vyjekl, protože to nečekal. ,,Můžu se alespoň obléct?" Zasmál se, vyprostil se z mého sevření a oblékl si tepláky a tričko.
Já jsme protočil oči, přišel k němu a přehodil si ho přes rameno. On si povzdechl, jelikož pochopil že momentálně nemá žádnou moc, a nechal mě ho donést až do kuchyně.
Posadil jsem ho na stůl a nachystal nám večeři. Louis si ji s tichým poděkováním vzal a pustil se do ní.
,,Můžu se na něco zeptat?" Prohodil Loui a já k němu zvedl pohled.
,,Samozřejmě." Usmál jsem se.
,,Jak ses to... naučil?..." Zeptal se a s červenajícími tvářemi sklopil pohled.
Chvíli jsem přemýšlel jestli náhodou nemyslí tu večeři, pak jsem si ale uvědomil že... proč by se sakra ptal jak jsem se naučil večeři, že ano...
,,Co přesně myslíš?" Ušklíbl jsem se na něj.
,,Ty víš co myslím..." Zamumlal a zpražil mě pohledem.
,,Vím. Prostě zkouším co se ti líbí." Odpověděl jsem na jeho otázku a pobaveně sledoval jeho obličej. Nabíral pořád tmavší a tmavší odstíny růžové barvy. ,,Aww, jsi tak rozkošný když se červenáš..." Uculil jsem se a vzal si jeho obličej do dlaní.
,,Já se nečervenám!" Bránil se a sklopil hlavu, abych neviděl na jeho obličej. Přisunul jsem si jeho židli co nejblíž naproti té mé.
,,Ale ano, červenáš, a je to neskutečně moc roztomilé." Ušklíbl jsem se, chytl mu bradu a zvedl mu obličej, aby se mi podíval do očí. ,,Jsi krásný." Zašeptal jsem a políbil ho.
***
,,Kluci? Jsme doma!" Uslyšel Liamův hlas zespoda a s trhnutím se probudil.
Podíval jsem se na spícího Louiho na mé hrudi. Musel jsem se pousmát.
To jsme spali tak dlouho? Kluci říkali že se vrátí kolem oběda, prospali jsme celé dopoledne.
,,Zlato, vstávej..." Pošeptal jsem a pohladil Louiho ve vlasech.On jen něco zamumlal a ještě víc se ke mně natiskl.
Opatrně jsem se z pod něho vysoukal a posadil se vedle něj. Pak jsem se k němu nahnul, políbil ho na krku a jemně ho kousnul. On se s trhnutím probudil a já se pobaveně zasmál.
,,Loui, spali jsme až do oběda, kluci jsou tu." Oznámil jsem mu a natáhl se pro hřeben.
On byl ale rychlejší, tak ho vzal dřív, a já nadzvedl obočí.
,,To je moje práce." Zasmál se a začal mi rozčesávat moje kudrnaté vlasy.
Pousmál jsem se a nechal ho.
,,Dneska přijde Tess s Kate." Připomenul jsem Louimu něco, co už určitě věděl.
,,Já vím, není divné že k nám teď budou chodit fanynky?" Zasmál se a odložil hřeben na stůl.
,,Celkem jo, ale tak pokud se nám Niall zakoukal, musíme ho v tom podporovat." Uchechtl jsem se a pak se postavil. ,,Jdeme na oběd?" Zeptal jsem se a natáhl k němu ruku.
On přikývl a propletl si se mnou prsty. Došli jsme dolů a Niall už vařil oběd.
,,Vidím že jste včera využili volný barák co?" Uchechtl se Zayn při pohledu na Louiho krk, který byl pokrytý fialovými modřinkami.
ČTEŠ
your smile || larry stylinson
Fanfictionk čemu jsou peníze, když nemůžu být šťastný? k čemu je všechna ta sláva, když nemůžu být milován? jsem slavná osobnost, kterou miluje každá bláznivá directionerka, a dokonce i on.. ten, který mi před několika lety ukradl mé srdce, a už ho nikdy nevr...