43.kapitola

445 21 7
                                    

,,Seru na něj." Uchechtl jsem se a objal Louiho kolem pasu. ,,Ty jsi mnohem lákavější než hovor s tím idiotem."

Loui se usmál a protočil oči. Posadil se mi na klín a ruce si položil na moje ramena. ,,Jestli budeš mít problémy tak si pak nestěžuj, můžeš si za to sám." Vyplázl na mě jazyk.

,,Ty mi za to stojíš." Olízl jsem si spodní ret a políbil ho.

,,Zapalujeme oheň, jdete za náma?" Zeptal se Niall a zaklepal na náš stan.

Zaklonil jsem hlavu a hlasitě si povzdechl. ,,Ano, samozřejmě." Už mě neskutečně vytáčelo, jak jsme neměli ani chvilku pro sebe.

Loui se mi pobaveně zasmál a slezl ze mě. Vylezli jsme ze stanu a posadili se na jednu z klád.

Dlouho jsme tam společně seděli a povídali si o blbostech. Loui měl o moje rameno opřenou hlavu a tisknul se ke mně. Já měl ruku obmotanou kolem jeho pasu a palcem jsem přejížděl po jeho boku.

Když už byla tma, jediný zdroj světla byl oheň, který nám ozařoval tvář. Periferním viděním jsem si všiml, že mě Loui pozoruje. Pousmál jsem se a dál zíral do ohně. Loui naklonil hlavu na stranu a nespouštěl ze mě zrak.

Podíval jsem se na mne a on rychle cukl hlavou a dělal, že se na mě nedíval.

,,Viděl jsem tě." Uchechtl jsem se.

Loui se začervenal a znovu se na mě podíval. ,,Jsi krásný..." Pošeptal a stydlivě se usmál.

Aww, je tak roztomilý... Naklonil jsem se k němu a políbil ho. On mi začal polibky oplácet a rukama mi zajel do vlasů. Jeho rty mě dováděly k šílenství... Měl je tak měkké a hebké, miloval jsem ten pocit, když jsem se jich dotýkal.

Chytil jsem ho za stehna a přesunul si ho obkročmo na klín, jelikož jsem ho potřeboval cítit blízko u sebe. Byl celý jenom můj... Chytil jsem ho pod zadkem, stoupl si a zvedl si ho do náruče. Loui si kolem mě obmotal nohy a nechal se donést až do stanu, kam jsem ho položil a lehl se nad něj.

Rukama jsem přejížděl od jeho hrudi, přes boky, až na zadek a na stehna.

,,Jsi celý můj..." Zavrněl jsem mu do rtů a zadek mu silně zmáčkl.

Loui zasténal a prohnul se v zádech. ,,Jenom tvůj..." Vydechl.

Skousl jsem mu jemně ret a rukama mu zajel pod tričko.

,,Jen vám připomínám, že nás dělí jedna tenká vrstva látky, takže všechno slyšíme." Uchechtl se Liam a já i Loui jsme se od sebe odtrhli.

Tohle mi vůbec nedošlo... Sakra, blbý stan, proč nemají stany nějaké odhlučněné stěny? Teď by se mi to fakt hodilo...

,,Myslíš, že by jsi zvládl být potichu?" Zašeptal jsem mu nadrženě do rtů a začal ho líbat na krku.

,,Notaak, to to nevydržíte do zítřka?" Zeptal se Liam pobaveně a já měl chuť mu dát přes hubu.

,,No faajn, vydržíme..." Povzdechl jsem si a svalil se vedle Louiho, který stále ještě zrychleně dýchal a měl přivřené oči. ,,Jsou strašní." Uchechtl jsem se a přitáhl si Louiho k sobě.

,,To jsem taky slyšel!" Zasmál se Liam.

,,Fuck off." Protočil jsem oči a přitulil se k Louimu. ,,Dobrou noc, zlato."

,,Dobrou noc." Usmál se Loui a zavřel oči.

***

Probudil jsem se díky polibku, který mi Loui věnoval. Usmál jsem se a polibek protáhl.

your smile || larry stylinsonKde žijí příběhy. Začni objevovat