39.kapitola

425 20 4
                                    

,,Není při čem." Odvětil jsem a odtáhl se od Cheryl.

Zayn byl hodně žárlivý. Viděl jsem, že Cheryl hodně miluje a že mu vadí, když je v přítomnosti jiného kluka. Což je celkem vtipné, vzhledem k tomu že bydlí v jednom domě s pěti klukama.

Já jsem taky šíleně moc žárlivý, takže ho naprosto chápu. Ale já jsem na kluky, takže nemá sebemenší důvod žárlit. Nechápu jeho chování, Cheryl je moje kamarádka, může být rád že se s ní bavíme.

Zayn si odfrkl, otočil se a vyšel ze dveří.

,,Ach jo... Jdu za ním." Usmála se a odešla. Ve dveřích se málem srazila s Louim, omluvila se mu a šla za Zaynem.

Loui vešel do kuchyně a sjel mě podezíravým pohledem. Zřejmě neviděl odcházet Zayna a přišlo mu zvláštní, že jsem tu byl s Cheryl sám.

,,Oběd už bude hotový." Oznámil jsem mu a ignoroval jeho žárlivý výraz.

,,Co jste tu dělali?" Zeptal se hned Loui a já se zhluboka nadechl. Tohle tu ještě chybělo...

,,Povídali si." Odpověděl jsem jednoduše a vypnul troubu. Kuře jsem s pomocí dvou utěrek vytáhl a položil ho na stůl.

,,Aha." Odvětil Loui a složil si ruce na prsou.

,,Zlatoo, pojď sem." Usmál jsem se a natáhl k němu ruce.

To ho donutilo se usmát a opravdu ke mně došel. Obtočil jsem mu ruce kolem pasu a zadíval se mu do očí.

,,Jsi roztomilý když žárlíš." Uculil jsem se a on se zamračil.

,,Já nežárlím!" Protestoval Loui.

,,Jak myslíš..." Uchechtl jsem se a políbil ho. ,,Oběd už je, tak pojďme jíst." Řekl jsem a odtáhl se od něj. Vzal jsem jídlo a donesl ho na stůl do jídelny.

Když jsem se posadil, Zayn mě probodl pohledem a Cheryl nad ním protočila oči. Nechápu co mu je...

Loui to s nadzvednutým obočím sledoval a posadil se vedle mě.

,,Dneska je pátek." Řekl Niall a já k němu zvedl pohled.

,,Naučil ses poznávat dny, gratuluju." Zasmál jsem se a ostatní se taky pobaveně uchechtli.

Niall ignoroval mou poznámku a pokračoval. ,,Pojďme na víkend někam stanovat. Vrátíme se třeba až v neděli, ať na chvíli někam vypadnem."

,,Stanovat?" Zopakoval po něm Loui nechápavě.

,,Jo, stanovat. Uděláme si táborák a budeme trávit čas společně." Usmál se Niall a byl zřejmě nadšený svým nápadem.

,,Nerad ti to říkám, ale bydlíme spolu, takže spolu trávíme dost času." Uchechtl se Liam a on ho probodl pohledem.

,,Tím jsem myslel, že když jsme tu, tak jsme věčně zalezlí ve svých pokojích, nebo si navzájem ohlodáváme obličej a nevnímáme okolí." Dodal Niall, a byl jsem si jistý, že poslední část věty byla mířena na mě a na Louiho.

,,Mně to okusování obličeje vyhovuje." Uchechtl jsem se a podíval se na Louiho, který jen protočil oči.

,,To je sice hezký, ale myslím že to tu všichni sledovat nepotřebujou." Zpražil mě Niall pohledem. ,,Tak co? Pojedem?" Zeptal se.

,,Jo, klidně můžeme." Odpověděl Zayn. 

,,Asi bych jel už po obědě, ne? Stejně nám bude trvat kdo ví jak dlouho postavit ty stany." Zasmál se Liam.

your smile || larry stylinsonKde žijí příběhy. Začni objevovat