52.kapitola

426 21 5
                                    

Když jsem se ráno probudil, leželi jsme ve stejné poloze v jaké jsme usnuli, až na to, že jsem měl ruku kolem jeho pasu. Cítil jsem podivný tlak v hlavě, ale nevěnoval jsem tomu pozornost.

Usmál jsem se při pohledu na jeho spící tvář a lehce ho políbil na rty. Nechtěl jsme ho vzbudit, protože jsem si chtěl ještě zajít do sprchy.

Opatrně jsem ze sebe sundal jeho krásnou nohu a vylezl z postele.

Když jsem se postavil na zem, zamotala se mi hlava a musel jsem se zapřít o zeď. Svedl jsem to na nízký tlak a dál to neřešil.

Vešel jsem do koupelny, svlékl jsem ze sebe boxerky a tričko, a vešel do sprchového koutu. Pustil jsem na sebe horkou vodu, zavřel oči a zaklonil hlavu. Užíval jsem si ty horké kapky stékající po mém těle, bylo to příjemné.

Pak se mi zase zatočila hlava a začalo mi pískat v uších. Hned jsem se opřel a studené kachličky a se zavřenýma očima se snažil zhluboka dýchat. Co se to děje?

Po chvíli to přestalo a já se snažil uklidnit tím, že to nic není a stoupl jsem si zase pod proud horkých kapek.

Když jsem uslyšel otevírání dveří, první jsem sebou cukl ale když jsem uviděl Louiho, usmál jsem se.

,,Nevzal sis čisté oblečení." Řekl a položil na stolek oblečení co mi donesl.

Pořád byl v tom stejném jako včera když jsme usli.

,,Děkuju. Jdeš za mnou?" Zeptal jsem se s úšklebkem na tváři a zajiskřilo mi v očích.

,,Ale jenom sprchovat." Odpověděl Loui po chvilce přemýšlení.

,,Jenom sprchovat." Odvětil jsem a sledoval Louiho jak si začal svlékat první tričko a poté i boxerky.

Byl jsem rád že už se nestydí tak jako předtím, za tak překrásné tělo by se totiž stydět neměl. Skenoval jsem jeho tělo dokud za sebou nezavřel dveře od sprchového koutu.

,,Jsi krásný." Usmál jsem se objal ho kolem pasu.

Loui se začervenal a sklopil pohled. Něžně jsem ho políbil na rty a rukama ho hladil ho zádech. Loui si obmotal ruce kolem mého krku a objal mě.

Takto jsme zůstali několik dlouhých minut, dokud mě podivně nepíchlo v hlavě. Loui si totiž všiml toho, jak jsme sebou lehce cukl a odtáhl se ode mě.

,,Stalo se něco?" Zeptal se zmateně.

,,Vůbec nic." Usmál jsem se a políbil ho. Ucítil jsem další píchnutí v hlavě a snažil se to ignorovat.

Po nějaké době jsme se usušili a oblékli se do čistého oblečení. Propletl jsem si s Louim prsty a sešli jsme do obýváku. Tam seděl Liam s Niallem a o něčem se bavili.

Všiml jsem si, že jsem poslední dobou vůbec neviděl Zayna a Cheryl. Nevím jestli se mi Zayn vyhýbal, ale upřímně... byl jsem za to rád.

Když se Loui posadil tak sykl bolestí a následně zrudl. Pobaveně jsem se uchechtl, naklonil se k němu a políbil ho do vlasů. Loui mě probodl pohledem a poposedl si, aby se mu líp sedělo.

Kluci nás pobaveně sledovali, nebo teda spíš jen Louiho, a pak se znovu pustili do rozhovoru.

Najednou se mi udělalo strašně blbě.

,,Půjdu nám udělat snídani, ju?" Rychle jsem se usmál na Louiho, políbil ho na tvář a rychlým krokem odešel do kuchyně.

Nechtěl jsem ať se zbytečně strachuje. Opřel jsem se o linku a víčka přitiskl k sobě. Snažil jsem se zhluboka dýchat a držel jsem se za břicho. Najednou mi začalo pískat v uších, tak jsem se chytil za hlavu a zatnul zuby.

your smile || larry stylinsonKde žijí příběhy. Začni objevovat