Miluju rána, kdy hned po probuzení spatřím Louiho krásný obličej. Když můžu pozorovat jeho tvář, dokud se neprobudí, a když potom otevře očička, můžu se vpíjet do té nádherné modré barvy.
Tohle ráno nebylo jiné, pozoroval jsem jeho tvář, dokud pomaličku neotevřel oči. Na jeho tváři se hned objevil úsměv.
,,Nezlobíš se na mě kvůli tomu včerejšku?" Uchechtl jsem se a pohladil jsem ho po tváři.
Loui najednou úplně ztuhl a začal rudnout.
,,No přemýšlím, jestli tě mám zabít nebo ti děkovat." Ušklíbl se.
,,Za co děkovat?" Nechápal jsem.
,,Ten úplný konec nebyl zrovna špatný..." Zamumlal a stydlivě sklopil pohled.
,,Vzhledem k tomu, že jsi vzdychal tak hlasitě, že tě beztak bylo slyšet až k nám domů, tak bych řekl, že se ti to líbilo hodně." Ušklíbl jsem se a Loui vytřeštil oči.
,,Panebože..." Zaúpěl a zabořil obličej do polštáře.
,,Mně se to moc líbilo." Skousl jsem si ret.
,,Uvědomuješ si, k čemu všemu jsi mě donutil? Vždyť tohle bych nikdy neudělal, kdybych byl normálně při smyslech... Ach bože, ne ne ne..." Zakňučel a schoval si tvář do dlaní.
,,Uvědomuju si to moc dobře." Ušklíbl jsem se. ,,Nečekal jsem, že to zvládneš." Dodal jsem a odtáhl mu ruce z tváře, abych se na něj mohl podívat.
,,Chvílemi jsem si myslel, že to zastavím, protože... Harolde, jak si to sakra dokázal? Ale nakonec jsem.. si řekl, že to vydržím." Zamumlal.
,,Vím, co na tebe platí, a nedělal jsem to poprvé. Navíc je strašně jednoduché tě dostat do takového stavu, takže to šlo lehce. V tu chvíli by jsi mi odkýval úplně všechno, myslím, že si pro příště zapamatuješ, že mě nemáš žádat o trest, co?" Zasmál jsem se.
,,No to teda že jo..." Uchechtl se.
,,Řekl jsi mi daddy..." Zavrněl jsem a kleknul jsem si nad něj.
,,Řekl no..." Zamumlal a zrudl.
,,Víš vůbec, co to se mnou dělá, kotě?" Chytil jsem mu zápěstí nad hlavou a naklonil se k jeho tváři.
,,Nevím..." Vydechl tiše a pohledem sklouzl na mé nahé tělo, které se nad ním tyčilo.
Chytil jsem lem jeho peřiny a shodil ji z něj, abych odhalil i jeho nahé tělo. Loui okamžitě zrudl a znejistěl.
,,H-Harry..." Řekl stydlivě.
,,Krása." Usmál jsem se a prsty přejel po jeho hrudníku, který byl posetý fialovými flíčky.
,,Pokud by to někdo viděl, asi by si myslel, že buď jsi přehnaně majetnický, nebo že na mě praktikuješ domácí násilí." Zasmál se Loui.
,,Nikdo to ale neuvidí, takže to je jedno, a ty moc dobře víš, že jsem jen majetnický idiot." Ušklíbl jsem se a začal jsem líbat jeho hruď.
,,Majetnický jsi, ale idiot nejsi." Uculil se Loui a přitáhl si mou tvář k té své.
,,Dobře, lásko, budu ti věřit." Zasmál jsem se a krátce ho políbil. ,,Pojďme si dát nějakou snídani." Dodal jsem a vstal jsem. Nebral jsem ohled na to, že už byl spíše čas oběda.
Loui se zvednul do sedu a hned nato zakňučel bolestí.
,,Bolí tě zadek?" Uchechtl jsem se a pohladil jsem ho po tváři.
ČTEŠ
your smile || larry stylinson
Fiksi Penggemark čemu jsou peníze, když nemůžu být šťastný? k čemu je všechna ta sláva, když nemůžu být milován? jsem slavná osobnost, kterou miluje každá bláznivá directionerka, a dokonce i on.. ten, který mi před několika lety ukradl mé srdce, a už ho nikdy nevr...
