your smile || larry stylinson

85.kapitola 1/2

Hned po probuzení jsem věděl, že tohle bude jeden z nejdůležitějších dní v mém životě. Měl jsem totiž v plánu jednu dost zásadní věc, kterou jsem plánoval už dlouho, ale po včerejšku mám jasno.

Stačí mi jen pohled na jeho klidnou spící tvář a věděl jsem, že to chci udělat. Možná na to bylo docela brzo, ale to mi bylo jedno, už teď jsem věděl, že s ním chci ztrávit zbytek života.

Ano, chtěl jsem ho požádat o ruku. Prsten už jsem měl nějakou dobu koupený, jen jsem na to sbíral odvahu.

Sledoval jsem svou životní lásku, přitulenou k mé hrudi, jak pravidelně oddechuje. Věděl jsem, že tohle je to pravé. On je ten pravý.

Bylo ještě brzo, Loui bude pravděpodobně spát ještě dlouho, což bylo pro můj plán ideální. Měl jsem to totiž promyšlené do posledního detailum i tak jsem to ještě potřeboval prodiskutovat s Liamem, aby mi řekl, jestli to je dobrý nápad, nebo s tím mám ještě počkat.

Opatrně jsem se od Louiho odtáhl a vstal jsem z postele.

,,Harry..." Zamumlal a začal mě hledat, protože jsem mu odepřel teplo mého těla.

,,Spinkej, lásko." Usmál jsem se a políbil jsem ho na čelo.

On se jen spokojeně usmál a zachumlal se do peřiny. Já se oblékl a potichu se vydal z pokoje přímo k Liamovi. Zaklepal jsem na jeho dveře a pomalu vešel dovnitř.

Liam už byl naštěstí vzbuzený.

,,Dobré ráno. Nechce se ti jít se projít?" Zeptal jsem se hned.

,,Dobré ráno. A kam jako? Co dělá Loui?" Nechápal Liam.

,,Lou ještě spí. Potřebuju s tebou něco probrat dřív než se probudí a taky mu chci jít koupit kytku." Odpověděl jsem mu.

,,Kytku k čemu?" Stále se ptal.

,,Protože mu chci udělat radost. Neřeš to teď, všechno ti řeknu. Půjdeš?" Prosebně jsem se na něj podíval.

,,Samozřejmě že jo." Uchechtl se Liam a vyhrabal se z postele.

,,Díky." Usmál jsem se.

Společně jsme vyšli před barák a vydali se přímo k nejbližšímu květinářství.

,,Tak co jsi chtěl?" Zeptal se po chvíli ticha.

,,No.. jak to říct... Asi mi řekneš, že jsem naprostý idiot, ale.. chci Louiho dneska požádat o ruku..." Odvětil jsem nejistě a čekal na jeho reakci.

,,Cože?!" Vyhrkl překvapeně Liam.

,,Nevidím důvod čekat. Chci si ho vzít." Dodal jsem.

,,Reálně chceš dneska požádat Louise Tomlinsona o ruku?!" Stále vypadal dost překvapeně.

,,Ano, chci požádat Louise Tomlinsona o ruku, kolikrát ti to mám ještě zopakovat?" Zasmál jsem se.

,,Wow, já.. gratuluju..." Vydechl zaraženě.

,,Zatím není k čemu." Ušklíbl jsem se.

,,Ale určitě bude k čemu." Snažil se mě povzbudit.

,,Hele.. řekl jsem ti to předem proto, aby jsi mi řekl, jestli dělám píčovinu nebo ne. Určitě si ho chci vzít, o tom ani v nejmenším nepochybuju, ale nevím co chce on. Občas mám takové kecy, jakože si ho vezmu, ale on mi na to říká že na takové rozhovory je moc brzo, a že to teď nemáme řešit. Je pravda že je brzo, nejsme spolu až tak dlouho, ale já vím že tohle je ten pravý. Chci si ho vzít v podstatě už několik let, teď k tomu mám možnost. Proč čekat další půl rok nebo celý rok, když si ho můžu vzít teď. Bojím se, že mi řekne že je moc brzo, nebo že bude naštvaný, protože.. na něj moc tlačím, moc to uspěchávám. Moc se bojím, že odmítne." Povzdechl jsem si.