your smile || larry stylinson

76.kapitola

Když jsem se ráno probudil, můj překrásný přítel ještě spal. Hlavu měl pořád položenou na mé hrudi a jednu nohu měl přes můj pas.

Jeho tvář vypadala více uvolněně a spokojeně než včera, takže jsem usoudil že už mu dneska bude lépe.

Něžně jsem ho pohladil po tváři a on sebou cukl a pomalu otevřel oči.

,,Promiň lásko, nechtěl jsem tě vzbudit." Povzdechl jsem si a políbil jsem ho do vlasů.

,,V pohodě." Odvětil a přitulil se ke mně.

,,Mimochodem ti přeju dobré ráno zlatíčko, spinkalo se ti dobře?" Usmál jsem se a hladil jsem ho po zádech.

,,Dobré ráno i tobě, a ano." Usmál se a já zatajil dech. ,,Copak?" Uculil se Loui, jelikož nerozuměl tomu, proč se tak tvářím.

,,Ani nevíš, jak moc mi ten tvůj božský úsměv chyběl..." Vydechl jsem okouzleně.

Loui se začervenal a posadil se na mě. Poté chytil mou tvář do dlaní a věnoval mi dlouhý polibek.

,,Děkuju ti za včerejšek, kdybych tě neměl tak bych to asi nedal... Jsi úžasný, opravdu úžasný. Taky se ti chci omluvit, muselo být asi fakt těžké mě neseřvat za to, že se chovám jak malé děcko." Uchechtl se a začal si hrát s mými vlasy.

,,Vůbec mi neděkuj, a nemusíš se omlouvat. Nechoval ses jako malé děcko, notak zlato, je to úplně v pořádku, bylo roztomilé jak ses ke mně tisknul. Vždyť jsem ti říkal že jsem tu vždycky pro tebe." Usmál jsem se a položil jsem si ruce na jeho boky.

,,Tisknout se k tobě můžu i bez toho, aby mi bylo tak jako včera." Uculil se Loui a opřel si lokty vedle mé hlavy.

,,Nejsem vůbec proti." Odvětil jsem a políbil jsem ho do koutku rtů.

Loui se zadíval na mé vlasy a prohrábl mi je rukama.

,,Kde máš hřeben?" Zeptal se a na tváři se mu objevil úsměv.

,,Asi v tašce." Zasmál jsem se a Loui hned vyrazil k mé tašce, ze které vytáhl hřeben.

,,Posaď se." Řekl a za ruce mě do toho sedu zvedl sám. Kleknul si za mě a začal mi rozčesávat vlasy.

,,Zlato?" Oslovil jsem ho a trochu jsem zaklonil hlavu, abych na něj viděl.

,,Ano?" Usmál se a políbil mě na čelo.

,,Trápí tě něco?" Zeptal jsem se a jemu úsměv z tváře zmizel. ,,Promiň Lou, jen nechci abys v sobě něco dusil... Včera jsi řekl... dost věcí... a já-"

,,Harry, kdyby mě cokoliv trápilo, řekl bych ti to. Nechci se o včerejšku bavit, promiň že jsi ty moje kecy musel poslouchat. Nevím proč mi bylo tak hrozně, tak na to zapomeň, ano?" Pousmál se a pokračoval v česání mých vlasů.

,,Dobře." Povzdechl jsem si a zaklonil jsem hlavu ještě víc. ,,Teď mi dej pusu."

Loui se uculil, sklonil se k mým rtům a něžně mě políbil. Jemně jsem skousl jeho spodní ret a jazykem jsem chtěl vklouznout do jeho úst, ale Loui se odtáhl.

,,Žádné takové, jen si hezky počkej až tě učešu." Zasmál se a já nespokojeně zavrčel.

Když mi vlasy pořádně rozčesal, zabořil do nich obličej a obmotal si ruce kolem mého krku. Pobaveně jsem se uchechtl a jednu ruku jsem natáhl dozadu, abych si jí položil na jeho stehno.

,,Nádherně ti voní vlasy." Vydechl a odtáhl se.

Jednou rukou mi vlasy prohrábl.

,,Můžu ti něco uplést?" Zeptal se nadšeně a úplně se mu rozzářily oči.