your smile || larry stylinson

40.kapitola

Po chvilce jsem uslyšel odepínání stanu.

,,Spíš?" Zeptal se tiše Loui a zavřel za sebou stan.

,,Nespím." Odpověděl jsem a otočil se k němu.

Loui si lehl vedle mě a přitulil se ke mně. Pousmál jsem se a přitáhl si ho k sobě blíž.

,,Dobrou noc." Zamumlal a zavřel oči.

,,Dobrou noc." Usmál jsem se a taky zavřel oči.

***

Když jsem se probudil, Loui ještě spal. Opatrně jsem se vymanil z jeho sevření a on jen něco ze spaní zamumlal a otočil se na záda. Byl tak krásný... Ty jeho věčně rozcuchané vlasy a výrazné lícní kosti, neodolal jsem a rukou po nich přejel. Lehce jsem ho pohladil po jeho jemné překrásné tváři a usmál se.

,,H-Harry..." Pošeptal ze spaní a přetočil se na bok.

,,Spinkej zlato." Pošeptal jsem s úsměvem na tváři a potichu vylezl ze stanu. Rozhodl jsem se ho nechat pořádně vyspat, jelikož vypadal tak překrásně když spinkal, že jsem neměl srdce na to ho budit.

Do tváře mě udeřilo ostré slunce, tak jsem si zastínil oči rukou. U vyhaslého ohniště seděla Cheryl a já se rozhodl si sednout za ní. Když jsem se posadil vedle ní, trhla sebou a chytla se za srdce.

,,Harry, chodíš jako duch." Uchechtla se a sedla si na bok tak, aby na mě viděla.

,,Promiň." Usmál jsem se a zaklonil hlavu. Ranní sluníčko mi svítilo do obličeje a já si chtěl tuto chvíli vychutnat. Vzhledem k tomu co děláme, nemáme k tomuto moc příležitost. Jen tak vypadnout a být v přírodě... To se nám moc často nepoštěstí.

,,Loui ještě spí?" Zeptala se Cheryl a já kývl. ,,Zayn má furt blbé kecy..." Povzdechla si.

,,Jako kvůli tomu že se bavíme?" Zasmál jsem se.

,,Jo. Nechápu to." Uchechtla se a odhrnula si vlasy z obličeje.

,,To já taky ne. Loui s tím taky není úplně v pohodě, vidím to na něm, ale on by to neřekl, teda alespoň myslím." Odvětil jsem a taky si sedl tak, abych na ni lépe viděl.

,,Ale zas si vem, kdyby se se mnou takto bavil Loui, taky by ti to vadilo, ne?" Ušklíbla se.

Měla pravdu, vadilo. I když vím, že je Loui na kluky, jsem prostě nehorázně moc žárlivý a majetnický, když jde o něj. Vadí mi i když se na něj někdo podívá, nejradši bych ho měl jenom pro sebe. Fajn, možná se měl trochu uklidnit... Ale opravdu strašně žárlím a vadilo by mi to.

,,Jo, máš pravdu, vadilo." Uchechtl jsem se.

,,Je hezký jak se o něj pořád staráš, ukazuješ mu jak ho miluješ a neustále jsi s ním." Pousmála se a podívala se do ohniště.

,,Copak? Zayn to nedělá?" Zeptal jsem se opatrně, jelikož mi došlo na co tím naráží.

,,Jo dělá... Samozřejmě že jo, jen prostě... Necítím se tak, že jsem pro něj jediná. Moc neprojevuje city, někdy mám pocit, že se mnou je jen protože chce přítelkyni." Povzdechla si.

,,Cheryl, Zayn tě strašně moc miluje. V jednom kuse o tobě mluvil, pořád opakoval jak jsi úžasná a krásná, bylo to k nevydržení. Je pravda že Zayn moc city neprojevuje, a snaží se chovat ledově, ale to neznamená že tě nemiluje. Jsi pro něj jediná na světě, nemusíš se bát." Usmál jsem se a povzbudivě jí stiskl ruku.

,,Jo, já vím... Děkuju..." Usmála se a stisk mi opětovala.

Uslyšel jsem rozepínání stanu, tak jsem se otočil a spatřil Louiho který se zřejmě právě probudil a rozkoukával na denním světle. Pustil jsem její ruku a usmál se na něj. Loui se mírně zamračil, když mě uviděl sedět s Cheryl samotného, ale pak se usmál nazpátek a došel za náma.