Po zběžném umytí auta jsem se vrhla na pokoje pro hosty. Obejít šest místností, v každé z nich vyměnit špinavé povlečení za čisté, a to špinavé pak svázat provázkem a odnést po dvojích schodech dolů do prádelny v suterénu, o jejíž existenci jsem se dozvěděla až nedávno, mi zabralo asi hodinu.
Do večeře zbývala ještě nějaká ta volná chvilka, kterou jsem se rozhodla strávit na pokoji s mobilem.
Po opravdu dlouhé době jsem se rozvalila na postel a do vyhledávače YouTube zadala potřebné heslo, s jehož pomocí na mě vyskočilo hned několik videí ohledně práce s koňmi. Konkrétně s bojácnými koňmi.
Potřebovala jsem najít nějaký způsob, jak Diegovi co nejefektivněji dokázat, že klobouky mu neublíží. Zkoušet ho přimět důvěřovat Tesse je už předem prohraný zápas. Přesvědčit ho o nevinně klobouků se zdálo přece jen trošku reálnější.
Během sledování jsem přepínala mezi YouTube a poznámkovým blokem, kam jsem si zapisovala pár nejdůležitějších bodů, co se opakovaly téměř ve všech videích, a i já sama uznala za vhodné si je zapamatovat.
Žádné prudké pohyby, tichý a vlídný tón hlasu, nikam nespěchat.
Moc velké naděje na úspěch jsem si nedávala, ale večer jsem usínala se zvláštním pocitem, že budu zhruba vědět, do čeho jdu.
Jenže nebyl by to Diego, aby mě následující odpoledne nepřesvědčil o opaku.
ČTEŠ
Mezi NÁMI
Teen Fiction"Vidíš to, Kovbojko? Takhle vypadá svobodná bytost." *** Jedna zbloudilá fotka na Instagramu dokáže pořádně zamíchat kartami. Své o tom ví i Jade, která tak během jednoho dne přišla nejen o nejlepší kamarádku, ale i o dobrou pověst. Škola sice ofic...
