14.

1.1K 141 1
                                    

Ealiu už zase začínala zmáhat únava. Oči se jí zavíraly a málem několikrát spadla z  koně.

Z  větve stromu se k ní snesl stín. Rora zakrákala a usadila se jí na rameno. Ealia ji neviděla od doby, co přijeli na hrad a teď ji tíha havrana nějakým zvláštní způsobem uklidňovala.

Stmívalo se, z lesa se ozývaly podivné zvuky a koně byli neklidní. Postupovali pomalu a opatrně, i když by Ealia nejradši pobídla svoji línou klisnu k trysku (A doufala, že jejímu příkazu vyhoví.) a co nejrychleji se dostala zpět do svojí měkké postele.

V  břiše jí kručelo, protože v té rychlosti v noci nesbalili žádné jídlo.

Rora varovně zakrákala. Ealia sebou trhla a okamžitě zastavila koně. Gestem Arenovi naznačila, aby udělal to samé.

Díky svému kříženému původu slyšela lépe něž člověk, ale i když zašpičatělé uši namáhala, jak mohla, nezaslechla vůbec nic. Všechno ztichlo, ani oni se neodvažovali cokoliv říct.

To ticho přerušil zvuk, jak Ealia i Aren ve stejné chvíli tasili své zbraně. Ealia dýky a Aren těžký meč. Ealia dala jednu dýku víle a seskočila z koně.

Svaly se jí napjaly, jako vždy, když se připravovala k  boji.

Najednou se z lesa vynořili tři muži. Vypadali jako lidé, což Ealiu částečně uklidnilo. Všichni byli vysocí a mohutní a jejich oděv byl starý a potrhaný.

„Voják, víla a kříženec, Grone kolik myslíš, že za ně dostaneme?" rozesmál se nejvyšší z  nich a vůbec si nevšímal Ealiina bojového postoje.

Dívka si až teď uvědomila, že Aren i s vílou stojí vedle ní. Museli vypadat směšně. Dvě vychrtlé, zraněné holky a voják.

„Ty dvě jsou moc hubené, Blane, to nebude velká cena, ale za toho vojáka... Pár zlatek určitě."

„Dobře." Promnul si Blane ruce. „Tak začneme." Gron a ten, jehož jméno Ealia neznala se vrhli na Iris, zatímco mohutný Blane si vzal na starost ji.

Aren očividně nevěděl, které z nich má pomoct.

„Běž za Iris, tohle si užiju," ušklíbla se Ealia. Doba, kdy naposledy někoho zabila se jí zdála skoro nekonečná a moc dobře věděla, že ani jeden z  těch mužů se z  tohoto boje nedostane živý. Zasloužili si to.

„Ještě uvidím, kdo z  nás si to užije." Blane se krutě usmál a pokusil se ji zasáhnout mečem do boku. Ealia uskočila a dostala se tak za jeho záda, do kterých ho následně bodla.

Nebyla to hluboká rána, protože se okamžitě otočil, ale stejně ho výrazně zpomalila, což se jí hodilo.

Její další rána byla mířená do stehna, Blane stihl uskočit, takže ho nezranila tak moc, jak původně zamýšlela.

Bodl směrem k  jejímu břichu a ona čepel meče dýkou zarazila, ale musela do toho dát spoustu síly a jeho druhá ruka – sevřená v  pěst – ji uhodila do klíční kosti.

Ealia se kousla do rtu, aby nevykřikla. Do rány na krku jí vystřelila prudká, bodavá bolest a Blane toho využil – podkopl jí nohy.

Ealia se ovšem rychle vzpamatovala a když už ležela na zemi zarazila mu dýku do kotníku. Skácel se, jak pytel s moukou a bylo na něm poznat, že nečekal, že se Ealia bude tak moc bránit. Meč pustil a ten se teď válel daleko od jeho dosahu.

Určitě věděl, že tohle je konec. „Kdo sakra jsi?!" zasyčel a pokusil se ji znovu praštit, ale tentokrát se mu to už nepodařilo. Nemohl vstát.

Tak tiše, aby ji nikdo neslyšel, mu do ucha zašeptala své pravé jméno. „Ealia Natae." A v tu samou chvíli mu dýkou podřízla krk.

Ohlédla se a zjistila, že Aren právě probodl posledního. Iris vyděšeně třeštila oči.

„Co s  nimi?" Ealia otřela ostří o Blaneovu halenu a zastrčila dýku zpět do pouzdra. „Necháme je se tu takhle válet u cesty?"

„Nic jiného si nezaslouží," zavrčel Aren a znechuceně přejel těla pohledem. „Zavraždili by nás jenom kvůli pár zlaťákům." Ealia spolkla poznámku o tom, že je vlastně stejná.

„Jsi v  pořádku?" Pozorně si Iris prohlédla a zjistila, že asi nemá jiná zranění, než ta, se kterými jí našli. Aren jí dobře ochránil.

„Myslím... Ano, jsem." Přikývla.

„To je dobře, měli bychom pokračovat, než přijdou další." Ealie se motala hlava a rána ji nesnesitelně bolela, ale připomněla si, že na hradě ji může očistit a převázat a zase bude v  pořádku.

Rychle se vytáhla do sedla a s  Arenem v  patách vyrazila na hrad.

Moc děkuju za všechny ohlasy. Maska už má přes 500 přečtení, což mi dělá velkou radost. :)

Maska hraběnkyKde žijí příběhy. Začni objevovat