Banshee

6. Příčná Ulice

Pokud možno přečíst!!!

Další kapitola :) Pokračováním to vypadá dost nejistě, protože korektorka odjela na dofču a nějak jsme nestihli doopravit pár kapitol dopředu. Teď jsem poprosila s prostřednictvím sestry její korektorku, aby mi opravila další kapitolu vzala to to ano ale něco na ní leze takže nevím, jak to dopadne. Budu muset sem tu příští kapitolu dát bez opravy, když se to nepovede a nebo někoho z vás na krátko hezky poprosit no uvidíme. Užijte si kapitolu.     

Harry nebyl v Příčné ulici od té doby, co povstal Voldemort. Upřímně měl dost práce, proto zůstal stát v šoku z toho, co se z Příčné ulice stalo. Málo které obchody byly otevřené, hodně z nich bylo vymlácených a některé tam nebyly vůbec, jako by nikdy neexistovaly. Koutkem oka si všimnul Brumbála, jak na něj netrpělivě mává, aby si pospíšil. Počkal, až se mu Harry postaví po boku než spustil: „Chlapče, mám nějaké zařizování, tady máš váček s penězi, je tam okolo osmdesáti galeonů, doufám, že to bude stačit. Vkládám v tebe plnou důvěru, že to zvládneš sám. Á nezapomeň si vzít seznam toho, co je potřeba koupit."

Harry nestačil zírat, on, který celý svůj život žil v obřím domě v životě neměl v ruce peníze a teď si bude nakupovat a platit sám!? Proboha, do čeho se zase s Brumbálovou pomocí namočil. Tušil, co má dělat, to ano, ale jen teoreticky! Praxe bude určitě jiná. Když se z toho šoku probral, zjistil, že má v rukou pytlík s penězi a seznam. Ředitel si to pelášil pár metrů od něj a pomalu, ale jistě, se ztrácel v davu. Nemělo cenu za ním chodit, vyjádřil se jasně. Takže si jen nahlas povzdechl a ještě jednou se bezradně podíval okolo sebe po ulici. Všimnul si, že Snape a Emily jsou taky pryč, bude se s tím tedy muset poprat sám, jako vždycky. Rozbalil seznam, první položka byly stejnokroje. Naštěstí věděl, kde se nachází obchod Madame Malkinové/ habity pro každou příležitost. Osobně tam ale nikdy nebyl, proč taky? Nikdy hábit nenosil. Složil seznam a zamířil si to k obchodu. Všude bylo plno lidí, kteří chtěli co nejdřív nakoupit a zmizet. Chodili ve skupinkách, nikdo se v téhle zlé době neodvažoval chodit sám. To jen pár šílenců, jako byl Harry. Cesta trvala jen chvíli, ocitnul se před obchodem, naposledy se zhluboka nadechl a nahodil nic neříkající obličej. Odhodlaně vstoupil do obchodu, zvoneček nad jeho hlavou zacinkal zvoneček hlasitě dal najevo jeho příchodu. Za pultem stála asi dvacetiletá čarodějka a hlučně žvýkala. Když Harry přistoupil, znuděně na něj pohlédla „Co to bude?" Zeptala se otráveně.

„Stejnokroj do Bradavic," odpověděl Harry.

Prodavačka se na něj překvapeně podívala, přitom jí praskla žvýkačková bublina, kterou tak pracně vytvářela. „Ty už nemáme. Je tu jen pár zbytků, co si zákaznici nevyzvedli a ty nevím, jestli jsou na prodej," řekla, přitom se těžce snažila dát všechnu tu žvýkací hmotu zpátky do pusy. Harry se na ní přitom zhnuseně díval. „ Mohla byste se jít teda někoho zeptat?" Procedil mezi zuby, začala mu lézt svým přístupem k práci pěkně na nervy.

Mladá prodavačka jen pokrčila rameny a znuděně šla někam dozadu. Po chvíli se vrátila v závěsu s majitelkou obchodu. Madam Malkinová se oproti prodavačce na Harryho usmívala. „Dobrý den mladíku, tady Matilda mi řekla, že potřebujete školní hábit do Bradavic, je to tak?"

Harry jen kývl a věnoval zmiňované prodavačce vzteklý pohled.

„Problém je, že hábity jsou už vyprodané a nové budou až za týden," řekla Madam Malkinová trochu smutně, možná nechtěla přijít o zákazníka.

„Ale tady vaše prodavačka říkala, že máte ještě pár kusů na skladě." Harry se nehodlal jen tak vzdát, přišel sem pro školní hábit tak ho taky dostane! I Kdyby měl být ze zbytků!