Banshee

31. Banshee v posteli

Severus se modlil ke všem čertům, aby nikoho nepotkal. Bohužel dnes to štěstí neměl.

Byl kousek od svých komnat, když se z jedné boční chodby vynořili Malfoyovi. Severus potichu zaklel a přidal do kroku v marné snaze se jim vyhnout. Nepovedlo se. První si ho všimla Narcisa a samozřejmě jí neušlo, že má ve své náruči zraněného chlapce.

„Severusi! Proboha, co se stalo?!" V jejím hlase byla slyšet starost.

Tak netypická pro někoho z Malfoyů. Svým činem upozornila i své dva společníky.

Severus dělal, že ji neslyší a dál pokračoval v rychlé chůzi. Neměl čas se s nimi zabývat. Zapomněl ale koho to drží v náruči a jak dokáže být rodina Malfoyů neodbytná. Prudce se zastavil před obrazem a vyštěkl na něj heslo.

V ten okamžik se vedle něj objevila Narcissa. Naštěstí nekladla žádné hloupé otázky, to se ale nedalo říct o jejím synovi. V momentě, kdy se otvíral obraz se Draco zastavil tak prudce, že málem uklouzl. Trochu vyvalil oči na zakrvácenou hromádku v Severusových pažích.

„T- to je Banshee!" dostal ze sebe a hlas se mu houpal někde mezi hysterií a naprostou euforií.

„Bystrá to dedukce, pane Malfoyi," schladil jeho emoce Severus a udělal dva rázné kroky dovnitř, aniž by se zajímal, jestli ho následují. Prošel malou chodbou. Zarazil se až v obývacím pokoji, ale jen na sekundu. Skoro by se to nedalo poznat, kdyby si najednou pro sebe něco nezamumlal a následně se nevydal ke své ložnici. Narcissa i Draco byli tím činem zaskočeni, to se ale nedalo říct o Luciusovi, kterému cukl pravý koutek směrem nahoru.

„Ty něco víš, Luciusi," uhodila na něj manželka hned co si všimla manželova výrazu. Lucius nestačil otevřít ani pusu, jelikož se dveře od Emilyina pokoje otevřely a vykoukla ven zmatená rozespalá Emily.

„Postarej se o ni!" přikázal manželce a následoval svého přítele do ložnice.

Tam bylo hotové dopuštění, Banshee ležela v obří posteli. Černé saténové prostěradlo budilo dojem, že je ještě bledší, než tomu bylo ve skutečnosti. Lucius se zastavil kousek od postele a tiše sledoval svého dlouholetého přítele, jak pomalu, ale s úspěchem léčí bájnou bytost. Díky tomu, že se znali tolik let, poznal v Severusových očích strach. Strach o milovanou osobu, jejíž život je v ohrožení. Najednou se kousek vedle něj objevil Severusův skřítek Anki, náruč plnou všelijakých lektvarů, některé Lucius ani neznal. Skřítek byl u Severuse ve službě skoro pět let. Severus poté, co se narodila Emily neměl na vybranou a musel si najít někoho, kdo zastane domácí práce a ženit se mu znova nechtělo, tak si našel skřítka a neudělal chybu. Lepšího skřítka než je Anki byste nenašli široko daleko. Lucius mu ho někdy ve skrytu duše záviděl. Dokonce jednou tajně zkoušel skřítka umluvit, jenže tvrdě narazil. Netušil, čím si ho Severus tak získal, ale mohl si jenom gratulovat, ten skřítek ho za žádnou cenu nikdy nezradí, na to byl Anki příliš loajální. Z myšlenek ho probralo až prudké nadechnutí, které se ozvalo z postele.

Harryho na chvíli zachvátila panika, Banshee však naproti němu, nejevila známky znepokojení a Harry o sekundu později pochopil proč. Nad ním se opatrně skláněl Snape osobně a kdyby nebyl tak slabý ze ztráty krve, asi by se okamžitě snažil vydrápat pryč z postele. Takhle mohl hlavu zabořit víc do měkkých polštářů. To stačilo, aby Snape trochu podstoupil, nezabránilo mu to však položit mu několik otázek.

„Jak se cítíš Harry?" Tázaný sebou při zaznění svého jména trhl tak prudce, až mu zaškubalo v ráně na hrudi. Automaticky chtěl zvednout ruku a sáhnout si na ono místo, překvapením pro něj bylo, jak těžká ta ruka byla. Nakonec to ale zvládl a položil dlaň na místo, kde předpokládal krvácení. Zůstal v ohromení, když na žádné nenarazil.