Banshee

36. Zrůda

18 + (Pro jistotu)

Slova prosvištěla vzduchem jako bič. Banshee stála v jednu chvíli naproti Julianovi, který jen, co ta slova vyřkl, zbledl jako stěna. Už otvíral pusu, aby se omluvil, slova mu ale odumřela na rtech poté, co se Banshee sklonila k jeho obličeji tak blízko, že zastínila vše okolo.

„Nikdo mi nebude říkat zrůdo. A už vůbec ne někdo, jako ty," zasyčela vztekle. Hravá nálada ji úplně přešla. Nadešel čas ukázat klukovi skutečnou bolest.

„Řekni mi, co jsi dal Severusovi?" zeptala se lhostejně. Kluk musel pochopit, že jde do tuhého, jelikož začal bez vytáček mluvit.

„Dobře, nejlepší bude, když začnu od začátku. Vynalezl jsem lektvar lásky v podobě parfému," vyhrkl rychle a hlavu se snažil oddálit od Banshee. Na jeho vkus byla totiž až moc blízko. Brzy pochopil, že nemá cenu se jakkoli snažit jí naznačit, že je mu její přílišná blízkost nepříjemná. Tak toho zanechal a radši pokračoval, ať to má za sebou. „Bylo mi jasné, že klasický lektvar by nikdy nevypil, vymyslel jsem proto tohle." Očima kmitl k náprsní kapse u košile.

Banshee nezaváhala a z vyboulené kapsy vytáhla maličkou lahvičku. Narovnala se a odstoupila od kluka dál. Flakonek se zájmem nastavila oproti světlu. Nic nenasvědčovalo tomu, že jde o lektvar lásky, barva byla průhledná a mírně zakalená.

„Vím, že to na první pohled tak nevypadá, ale říkám pravdu, věřte mi!" přispěchal Julian s vysvětlováním, když viděl, jak se Banshee tváří.

„Ztrácím tu s tebou svůj drahocenný čas, červe," zavrčela Banshee a jedním krokem byla zpět u chlapce, dlaň mu přiložila na čelo a něco si pro sebe zamumlala.

Julian nestačil ani hlesnout a v tu ránu ho zachvátila obrovská bolest hlavy. Nejprve se to dalo snést, tuhle bolest nezažil poprvé, otec tuto metodu používal velmi často, takže byl na to zvyklý. Jak moc se ve svém rychlém úsudku mýlil poznal za pár okamžiků, bolest se totiž stupňovala a nepomáhalo, že nechal nitrobranu otevřenou a nebránil se. Nikdy nic takového nezažil, bolest neustupovala, naopak byla tak silná, že se neudržel a vykřikl bolestí. Pouze okrajově cítil, jak se mu spustila krev z nosu. Chtěl křičet, prosit, nadávat. Nešlo to, vědomí bylo zahlceno ukrutnou bolestí a jestli hned nepřestane, jeho mozek se uškvaří a on skončí buď na prkně, nebo u Svatého Munga.

Banshee vstoupila do chlapcova vědomí s úmyslem zjistit vše, co bude důležité a to, jak moc ho to bude bolet, nevzala na vědomí. Proč taky, byl to jen člověk, který jí chtěl vzít jejího druha, tak ať trpí. První vzpomínku našla okamžitě, jednalo se o ten ohavný lektvar. Opravdu to byl lektvar lásky, dělaný jako parfém a kdyby to nebylo použito na jejího druha, bylo by to briliantní. Nejenže vymyslel nový způsob jak lektvar lásky aplikovat, ale dokázal, aby to působilo pouze na určenou osobu. Nemohlo se tak stát, že by parfém účinkoval na někoho jiného, i kdyby ho omylem použil na někoho, komu nebyl určen. To nejhlavnější už věděla, pak už to byla pouze rutina, zjistit o něm první poslední, udělat opatření v klukově paměti a konečně vypadnout.

Sundala ruku z chlapcova čela a zvedla druhou ve které svírala onen lektvar. Schovala ho hluboko do svého hábitu, později ho společně s Harrym prozkoumají. Kluk se na židli zavrtěl, očividně se probíral. Čas na zábavu. Klekla si do dřepu před něj a čekala, až se chlapec plně probere.

„Jak moc se ti líbilo, když ti Severus způsoboval rozkoš?" zeptala konverzačně té špíny, co si dovalila sahat na něco, co patřilo jí!