Banshee

34. Večeře

Už stál v chodbě, když najednou uslyšel Emily.

„Harry kde jsi?"

Rychle se otočil a vrátil se zpět do obývacího pokoje. „Tady jsem, Emily."

Holčička sebou cukla a otočila hlavu za jeho hlasem. Harry nestačil ani pořádně zareagovat a už mu skákala do náruče. Harry vůbec nečekal tak bujarou reakci, musel udělat několik kroků dozadu, aby udržel rovnováhu.

„Co se děje, Emily?" zeptal se zmateně, jelikož mu dívenka obtočila ruce okolo krku a odmítala se pustit.

„Myslela jsem, že jsi šel dělat ten vražedný lektvar," odpověděla s našpulenou pusou.

Harry si Emily lehce nadhodil v náručí, byl to pro něj nezvyk někoho takhle držet. „Popravdě, prcku, mám to v plánu, čas kvapí a čím dřív to bude hotové, tím líp." Jediný náznak, toho že ho Emily slyšela bylo prudké pohození hlavou ze strany na stranu a větší silou se mu pověsila okolo krku.

„Ne, to nejde, ty ho nebudeš vařit a ani pít!"

Harry si povzdechl a zacouval k pohovce. Měl takový pocit, že tenhle rozhovor bude na dýl a nerad by, aby ho bolely nohy. „Emily, jiná možnost není, pokud nechceme Malfoye smrtelně ohrozit," snažil se jí to rozumně vysvětlit.

„Proč se hrneš do tak krajního řešení, Harry? Vždyť budete po sobě jen házet nějaká kouzla!" Emily se rozhodla stát si tvrdě za svým a nikdo a nic ji nepřemluví.

Harry dostal chuť se hořce zasmát, občas zapomínal, jak je Emily maličkatá a i přes svůj silný inteligent životem nepolíbená. „Emily, kéž by to bylo tak jednoduché," povzdechl si a zadíval se do hořících plamenů v krbu. „Říká ti něco slovo sebezáchova?"

Emily zakroutila hlavou.

„To je, když se chceš udržet naživu i přestože víš, co bude následovat."

„Nechápu," přerušila ho Emily tiše.

Harry se chlácholivě usmál. „V pořádku, uvedu to teda na příkladu. Představ si hořící dům. V něm je člověk, který ví, že dům je v plamenech, přesto se snaží zachránit ten nejdražší majetek, který vlastní. Tím se mu však krátí čas. Nakonec ale stejně vyběhne z hořícího domu, ovšem pouze sám. Víš proč?"

Emily zakroutila hlavou a dál mu visela na rtech.

„Protože pud sebezáchovy ho nakonec donutí vyběhnout z domu a přežít. Toto má každý člověk v sobě zakódované, pravda, někdo víc, někdo míň, ale má." Harry dokončil své vyprávění a teď čekal, jak se k tomu Emily postaví.

„Takže Draca požene pud sebezáchovy?" položila po dlouhém tichu Emily otázku, která ji jako první vrtala hlavou.

Harry kývne. „A nejen Malfoye, i Banshee, proto ji chci v sobě co nejvíce utlumit. Vyrovnám tak chlapcovy šance mě porazit, aniž by mu hrozila smrt."

V Emiliiných očích se konečně objevilo pochopení, ale také smutek. „Harry, ale co ty? Budeš na venek bojovat s Dracem, ale uvnitř s Banshee, která tě bude pomalu zabíjet a ty nebudeš mít šanci utéct, tvoje sebezáchova bude k ničemu." Při posledním slově se jí zlomil hlas a začala plakat.

Harry zbledl, protože si živě představil to, co Emily právě řekla. Tohle nedopadne pro něj dobře, a co víc, ať si to v duchu překrucoval jak chtěl, nebylo z toho úniku. Oficiální souboj se v kouzelnickém světě bere velmi vážně a Draco veřejně prohlásil, že Harryho na souboj vyzve až ho uvidí. Byla to na jednu stranu od něj strašná hloupost. Pokud si Harry pamatoval dobře, byl jediný dědic rodu Malfoyů. Kdyby byla jiná situace a v souboji by přišel o život, veškerý majetek rodu Malfoyů by připadnul Harrymu. Díky tomu se kouzelníci straní oficiálním soubojům a když k nějakému přeci jen dojde, tak v ústraní beze svědků. Malfoy nemohl být při smyslech, když toto řekl před lidmi, nebo existovala druhá možnost a to ta, že si nepřečetl všechny důsledky oficiálního souboje a jednal bezhlavě. Naštěstí nepřijde o život ani o majetek, Harry souboj nepřežije a i kdyby se mu to jako zázrakem povedlo, Banshee nedopustí, aby osoba, která ji zradila, přežila. Harry Mortem nepřežije, ať prohlašuje cokoli. Harry se smrti nebál, proč taky, ale bál se toho, co bude před ní.