Banshee

1. Kousnutí

Další kapitola :) 

Skrz záclony prosvěcovalo světlo. Slunce se nemilosrdně cpalo do oken, jeho sluneční paprsky jako první zasáhly podlahu. Za chvíli osvětlily celý prostor ložnice. Místnost byla malá a v koutě u zdi se nacházela postel. Naproti bylo okno, které právě pouštělo víc a víc světla. Konečně sluneční paprsky dostaly takovou sílu, že osvětlily i postel na které ležel sotva šestnáctiletý chlapec. Zavrtěl sebou tak, aby mu slunce nesvítilo do očí, ale bylo to marné. Už byl vzhůru a zabrat se mu nedařilo, nakonec odhodil deku. Jak on nesnášel vstávání. Hodil nohy dolů z postele a sedl si. Rukou si prohrábl své černé havraní vlasy. Byly celé rozcuchané, ale to byl jejich normální stav. Mohl je česat jak chtěl, ale pořád měly svůj rozum. Tedy až do jeho čtrnácti let, to se pár věcí změnilo otázkou bylo, jestli k lepšímu, nebo k horšímu. Odmala mu přišlo divné, proč je tady zavřený v tom obřím domě, který připomíná spíš malý hrad, nežli rodinný dům. Měl pro sebe celé západní křídlo a půlku zahrady, kde si mohl dělat, co chtěl. Přesto to ale bylo málo. Jak začal růst, začínal mít otázky, na které ale sám nedokázal najít odpovědi a jeho opatrovnice Agnes mu na ně odmítala odpovědět. Právě až do jeho čtrnácti, v tu dobu nastal zlom. Začal na sobě vidět změny, vlasy mu každou chvíli bělaly a rostly nekonečně rychle. Naštěstí se to dělo jen když byl v tom svém stavu. Vždycky když bylo potom, tak se vlasy vrátily do původní podoby. Nebyly to jen vlasy, jeho zelené oči začali problikávat žlutě. Ale pouze tehdy, když byl naštvaný. Nebyla to sice tak úplně žlutá barva, spíš barva podobající se ohni. Dostal v tu dobu strach. Co když je nemocný? Není asi zrovna normální, když mu žlutě svítí oči a vlasy bělají. Bál se, co na to jeho opatrovnice. Nikdy si nebyli blízcí, poté, co byl dostatečně starý a začal pobírat rozum, mu stručně oznámila, že ho tady má jen proto, že jednomu svému známému dlužila službičku a ať od ní nic nečeká. Tenkrát proplakal asi dva dny. Po dvou dnech plných slz se rozhodl, že od nikoho nebude nikdy nic žádat. Počínaje láskou.

Jediní, kdo mu chodili do pokoje byli skřítkové. Donášeli mu jídlo, starali se o něj, ale jen to, co museli. Měli kdoví proč z něj strach. Přitom on jim nic neudělal. Chápal, že byli oddaní své paní. Proto když si všimli, že kluk nevychází už čtrnáct dní z pokoje, šli jí to oznámit. A tak se stalo, že poprvé za čtrnáct let vešla Agnes do jeho soukromých komnat. V ten okamžik se rozplakal jak malé děcko a tvrdil, že je asi nemocný, jen ať ho nevyhání. Agnes ho jen odbyla, dala mu do rukou obrovskou knihu a nařídila mu jí přečíst. Skutečně si jí přečetl. Během čtení mu všechno začalo dávat smysl nebyl nemocný. Stala se z něj Banshee. Toto zjištění v něm odjistilo menší bombu. Začali se dít divné věci. Mohl slyšet duše mrtvých, co ho prosily, ať jim pomůže na druhý břeh. Ze Začátku se jich bál avšak později, když se naučil moc Banshee ovládat zjistil, že většina z nich není zlá, jen zoufalá. Jen ho zaráželo, proč on, vždyť je kluk a kouzelník. Nemohl být vílou smrti! Na tuhle otázku mu odpověď kniha neposkytla. Zjistil ale mnoho dalších užitečných věcí, například, že až dovrší šestnácti let, přestane stárnout. Zase nevěděl, proč to tak je. Nebo že by měl mít u sebe medailon s iniciály svého jména. Jak se psalo v knize, ten medailon byl prý pro Banshee důležitý. Jenomže on nic takového u sebe neměl, věděl jen, že jeho jméno je Harry, nic víc. Nemusel se dvakrát rozmýšlet, jeho cíl byl jasný. Zajít za Agnes a trvat na odpovědích pro své otázky. Nejprve se ho snažila odbýt, ale pak povolila. Konečně dostal to, co tak dlouho chtěl odpovědi.
Banshee dívka se objeví jednou za 250 let. On byl zase ta výjimka, jak taktně naznačila. Stal se Banshee, ale né tak obyčejnou, byl tou, která dokáže vycítit smrt. V jeho moci ale též byla možnost jí zvrátit. Taková Banshee se objeví jednou za tisíc let. Je o ní proto málo napsáno. Lidé si totiž myslí, že je to jen povídačka, Banshee je přeci vílou smrti, proč by tedy lidi, co jsou na smrt nemocní uzdravovala? Nezapomněl se zeptat také na medailon, odsekla jen, že ho má u sebe, a že mu ho v žádném případě nedá. Když se zeptal proč, řekla mu, že by se jeho Banshee mohla utrhnout z řetězu. Že ten Medailon není jen tak pro parádu. Dokáže jí držet na uzdě, když je to potřeba. Nedozvěděl se tenkrát, jak to přesně myslela. Bylo to na jednu stranu úplně jedno, když ten medailon tak chce, tak ať si ho má. On se musel začít učit novým schopnostem, bohužel zcela sám. Agnes odmítla žádost mu nikterak pomoct.

***