Banshee

37. Dotyk

Ahoj všem, než začněte číst, věnujte mi chvilku pozornosti prosím, sestra hledá korektorku a nemá moc štěstí, tak jestli by se nenašla dobrá duše? 

Trojice za dveřmi napjatě čekala. Banshee i nadále stála skrytá ve stínech netrpělivě očekávala, až Narcisa Malfoyová vynese dítě z ložnice. Neměla ráda, když se věci komplikovaly, raději jim proto předcházela. To dítě by to pouze zkomplikovalo svou zbytečnou hysterií, kdyby ji zahlédlo. Chtěla si zkrátit čekání zkontrolováním Harryho, jenže než se k tomu dostala, všimla si periferním viděním pohybu. Mezi dveřmi se objevila Narcisa Malfoyová s širokým úsměvem na rtech. Dítě v náruči neměla. Banshee už chtěla dát najevo svou nespokojenost, nedostala k tomu příležitost.

„Pojďte dovnitř, rychle, to musíte vidět!" zašeptala Narcisa naléhavě a dokonce je i nevychovaně popohnala. Draco poslechl a vešel první, Lucius mu šel těsně za zády.

Banshee však zaváhala, nechtěla vidět nic, co by mohlo Harrymu ještě víc ublížit, potřebovala ho při smyslech. Udivené povzdechy z ložnice nakonec vyburcovaly její zvědavost. Vešla dovnitř a zůstala stát těsně za prahem. Ve vzduchu byla cítit magie, Banshee nemusela chodit ke štítu, aby pochopila, co se tady odehrálo. Výborně, dítě, pomyslela si a na hrudi ji zahřál pocit uspokojení. To dokázalo probrat Harryho ze smutku, opatrně uložil drahocenné vzpomínky zase do truhly a opatrně nakoukl, co se děje. Kdyby tělo momentálně neměla Banshee, tak by se potěšeně usmál. Takhle se pouze stáhl zpět do rohu vědomí.

Banshee chvíli nechala obecenstvo se pokochat. Když už usoudila, že to stačilo, došla ke štítu a položila na něj dlaň. Dětská spontánní magie na ni hned zaútočila. Čekala to, proto neútočila zpět. Naopak. Nechala mladou magii, ať si ji prozkoumá, nevracela náhodné útoky, zcela se vzdala.

Při tom nenápadně dívčinu magii prozkoumávala, už teď byla velmi silná, jednou z dítěte bude nadaný kouzelník. Magie za tu dobu usoudila, že není nepřítel a štít okolo křesla stáhla. Dokonce Banshee měla pocit, než úplně zmizela, že se o jejich magii hravě kamarádsky otřela. Něco, jako by se loučila s tím, že se ještě uvidí.

Konečně byla cesta volná, Banshee spolu s Narcisou došly ke křeslu. Severus s prázdným výrazem držel spící Emily. Když se k nim Narcisa naklonila, Severusovi tiše zašeptala do ucha: „Ty můžeš být indisponovaný, jak chceš, ale o svou dceru se vždy postaráš." Pak si vzala Emily tak, aby ji neprobudila, prošla kolem Banshee a vyšla ven ze dveří. Lucius i se svým synem ji beze slova následovali.

Banshee zavřela pohybem ruky za nimi dveře. Pak máchla rukou znovu a stěny ložnice se rudě rozzářily, chvíli to bolestivě štípalo do očí, než se rudá záře postupně začala vytrácet. Opatření bylo učiněno, teď se mohli pustit do práce. K Severusovi ji to táhlo nadpozemskou silou, tak proč se bránit. Vůbec si neuvědomovala, kdy se její nohy pohnuly, ale to bylo jedno. Potřebovala se ho dotknout, uplynulo tolik let, propásla toho příliš na to, aby ještě dokázala čekat. Nohy nečekaně přestaly naplňovat svojí funkci. Klesla před Severuse na kolena, nevnímal, ale možná to tak bylo lepší. Roztřesenými konečky prstů natáhla ruku, tak moc blízko, a přesto daleko. Drobné zaváhaní těsně u bledé tváře Banshee téměř donutilo si to rozmyslet. Touha byla ale daleko silnější než strach.

Dotyk byl nečekaně elektrující, až bolestný a zoufale nedostačující. Ke konečkům prstů brzy přibyla celá dlaň. Opatrně mapovala celý obličej, byla jako slepec, který poprvé okusil kouzlo dotyku. Druhá ruka následovala tu první a společně znovu okusily Severusovu pokožku. Tolik se lišila od malého dítěte. Ztratila tu dětskou jemnost a díky lektvarům v několika místech byla vysušena. Nebyla dokonalá, ale to bylo irelevantní. Ukazováček opatrně přejel okolo kruhů pod očima, které hyzdily tvář. Zastavil se na první vrásce okolo očí a chvíli ji hladil. Druhá dlaň, která dosud zůstala na tváři, se rozhodla prozkoumat orlí nos.