Banshee

23. konfrontace

Doběhli znova před obraz a Emily zašeptala heslo. Sotva se obraz začal otvírat, už se škvírkou protáhla dovnitř. Harry ji bez zaváhání následoval. Ocitnul se opět v chodbičce. Tentokrát na něj Emily nečekala a rovnou šla do obývacího pokoje, kde bylo poměrně rušno. Harry z chodby viděl Snapea, jak chodí nervózně sem tam. Rychle doběhl Emily a postavil se k ní. V tu chvíli si jich všiml Snape. Chvíli na sebe zírali, než se Snape vzpamatoval a přiřítil se k nim. Harry se nestačil ani vzpamatovat a už ho hrot hůlky tlačil do krku.

„Ty spratku, co jsi udělal mé dceři?" zašeptal nebezpečně Snape a z očí mu koukala Avada. Harry nejprve nepochopil, co tím Snape myslel, než se koutkem oka podíval na Emily a všimnul si zarudlých očí a opuchlých tváří. Obrátil zrak zpět na Snapea a ironicky se ušklíbl.

„To víte, celou noc jsem ji mučil a teď jsem Vám ji přišel jen tak vrátit."

Snapeovi vzteky naskákaly červené skvrny na krku.

„Ty jeden malej švábe!" Snape zuřil a při každém jeho slově se Harrymu hůlka víc a víc tlačila na krk. Snape se už asi chystal k tomu, že ho prokleje, když si mezi ně stoupla Emily a Snapea donutila odstoupit od Harryho.

„Tati, dost!" křikla a nutila Snapea víc ustupovat.

„Harry mi nic neudělal. To ty a on!" ukázala na Raddla, který seděl v křesle u krbu a náramně se bavil. Snape zůstal zaraženě stát a díval se udiveně na svou dceru, která do něj neustále vzteky tlačila a když se nepohnul, začala do něj pěstmi bušit a v očích měla znovu slzy.

„Jak to myslíš, Emily?" zeptal se zmateně Snape a chytil obě její pěstičky do dlaní. Jeho plášť kolem něj zašustil, jak si k ní kleknul. Podíval se Emily do očí a poznal, že udělal něco, co mu jeho dcera jen tak neodpustí. Na duši ho zatížil nový kámen viny. Harry se díval na obrázek před sebou a přišlo mu to líto. Na Snapeovi bylo poznat, že vůbec netuší, která bije a Emily byla tak mimo, že nebyla schopná odpovědět. Proto se rozhodl vysvětlit to.

„Vrazil jsem včera do ní na chodbě."

V okamžiku kdy promluvil se Snape zaměřil na něj.

„Měla na sobě jen noční košili a plakala. Z toho co mi řekla, jsem pochopil, že se jí v noci zdál zlý sen a nemohla se na vás dobouchat."

„To není možné," skočil mu Snape do řeči a přitáhl si Emily k sobě a vstal, vzlykající holčičku pevně v náručí. Harry pokrčil ledabyle rameny a pokračoval. „Rozhodla se jít za Malfoyem, ten měl pro změnu na svých záclonách kouzlo soukromí. Nevím, kam šla pak, ale potkal jsem ji na konci sklepení. Chtěl jsem, aby mi řekla, kde má komnaty. Odmítla, tak jsem ji vzal do svého pokoje a tam přespala," dokončil své vyprávění Harry. Snape si ho měřil pochybovačným pohledem, nakonec se otočil na Emily.

„Je to pravda?" položil otázku jemným tónem, který by Harry nevěřil, že dokáže.

Holčička kývla.

„Klepala jsem na tebe dobu, dokonce jsem použila tajné heslo, nic nepomáhalo." Znovu se nadechovala, ale skočil jí do toho Raddle.

„Promiň, Emily, ale nemůžeš mít Severuse pořád za zadkem. Jsi na to už dost velká," řekl a vstal z křesla. Přiblížil se k Snapeovi a chtěl Emily pohladit po vlasech. Ta mu ale uhnula, tak jeho ruka skončila na Snapeově rameni a tam zůstala. Snape ho probodnul pohledem, ale ruku nesetřásl. Otočil se raději k Emily. „Odpusť, asi se někde stala chyba," omlouval se. Emily tím ale víc naštval, protože se vymámila z jeho náruče a utekla do pokoje, kde se zamkla. Snape na nic nečekal a utíkal ke dveřím. Marně na ně začal bouchat a křičet, ať otevře. Raddle k němu došel a pohladil ho po ruce.