Banshee

25. Oči

Harry v první chvíli nevěřil k čemu se schyluje. Jednal instinktivně, když vytáhl hůlku. Nemohl se Snapem bojovat. Neměl ale na vybranou, musí oběma ukázat, kdo je tu pán. Zatlačil Banshee do nejvzdálenějšího kouta svého bytí, kde ji zazdil. Nechtěl, aby to došlo tak daleko, ale ona by mu bránila Snapeovi ublížit a Harry chtěl bojovat. Jeho myšlenkové pochody přerušil až chladný hlas oné osoby, která za všechno mohla od začátku až do konce.

„Pane Morteme, snad byste se mnou nechtěl bojovat," vysmíval se mu otevřeně Snape.

„Radím Vám, Morteme, jsem jeden z nejlepších duelantů a váš profesor. Opravdu vám to za to stojí, budete vyloučen ze školy." Snape se mu to možná snažil rozmluvit, ale v očích mu byla vidět jasná a výzva a kdo by byl Harry, aby ji nepřijal?

„Pane profesore, na něco zapomínáte, to, co jste tu předvedl před chvílí, by se mohlo klidně brát jako sexualní obtěžování a já se jenom bráním, nic jiného." Při Harryho slovech Snape viditelně znejistěl.

„Komu myslíte, že budou u soudu věřit? Bývalému smrtijedovi nebo chráněnci Albuse Brumbála?" Teď byl na řadě Harry, kdo se smál druhému do obličeje. Ve skutečnosti to, co tady říkal, nebylo možné. Jakmile by napochodoval k Brumbálovi s tímto obviněním, jen by se mu vysmál. To však Snape nemohl tušit a vztek, který se mu následně objevil v očích za to rozhodně stál. Potřeboval ho vyprovokovat, jak nejvíc to bylo možné, aby pak nemohl najít ztracenou rovnováhu a vycouvat z toho. Konečně se dočká své pomsty. Nechal se jí zcela pohltit a přestal rozumně uvažovat. Přesto byl Snape tím prvním, kdo zaútočil. Harry kletbu okamžitě odklonil. Nedal však před sebe štít, jak bylo obyčejně zvykem. Tohle nebyl normální souboj, tady šlo o to, udržet si zdravý rozum. Harry nešetřil kletbami proti Snapeovi, ale ke svému vlastnímu vzteku poznal, že mu nedokáže vážně ublížit, i když tolik chtěl. Nejhorší na tom bylo, že tentokrát, nemohl svalit vinu na Banshee. Do očí mu vhrkly slzy, cítil se jako ten největší ubožák. Nehodlal se ale vzdát, dál vysílal neverbální kletby. Boj byl vyrovnaný, oba dva kolem sebe kroužili a pálili kletbu za klatbou. Harry se zrovna vyhýbal fialovému paprsku a sám vyslal vlastní. Snape proti kouzlu na poslední chvíli uskočil. Tak to trvalo několik minut, pokaždé jeden z nich buď uskočil, a nebo se přikrčil. Harry za tu dobu už pár zranění utržil, Snape na sobě neměl ani škrábanec útočil proto agresivněji. Jenže ať byl Snape dobrý jak chtěl, Harry byl Banshee a tak se nebylo čemu divit, že ho po dlouhém boji nakonec odzbrojil. Snape se nechtěl vzdát za žádnou cenu. Už vytahoval z rukávu náhradní hůlku, v očích šílenství. Harry si toho všiml a skočil po něm. Hůlku z rukávu hábitu vyrval a zahodil od nich co nejdál. Seděl na Snapeovi a díval se mu do tváře. Vůbec si neuvědomoval, že nemá brýle, musely mu sklouznout z očí během boje. Snad za to mohl vztek, společně s adrenalinem, který mu koloval v krvi, že tento detail nebral v potaz. Nahnul se nad Snapea, jakoby ho snad chtěl políbit. Ten na něj koukal vytřeštěnýma očima plnýma šoku. Tyhle oči znal. Právě ony ho denně strašily ve snech a nedaly mu vydechnout, stejně tak, jako jejich majitel. Tolik chtěl znát druhou podobu Banshee, ale vůbec by ho nenapadlo si ji spojit právě s Mortemem. Harry poznal změnu ve Snapeově chování téměř okamžitě, kdy k ní došlo a ihned vzápětí mu docvaklo, kde se stala chyba. Odskočil od Snapea, jako kdyby ho uštknul a začal hledat brýle. Našel je v koutě zdemolovaného kabinetu, bez jediného škrábnutí. Popadnul je a nasadil, bohužel zcela zbytečně. Snape už všechno věděl. Nejraději by se propadnul pod zem, toto se nemělo stát. Z obviňujících myšlenek ho vytrhl až šramot za ním. S hůlku stále v ruce se otočil. Snape vstal ze země nepouštějíce Harryho z dohledu. Dívali se na sebe několik minut. Snape byl první, kdo to napětí mezi nimi přerušil.