Black Swan /CZ/

3.

Lord Hade se otočil a skoro se lekl. Za ním stála ta nejkrásnější dívka, kterou kdy viděl. Pravda byla, že už dlouho žádnou neviděl, ale to nebyl ten důvod. 

Měl problém neotevřít ústa, ale udržel se. Dívka, přestože se neusmívala a na obličeji měla stejný kamenný výraz jako Rothbard, byla nádherná. Stála tam v černých korzetových šatech až bylo vidět její porcelánová ramena.

Byla krásná.

Uklonil se. "Omlouvám se slečno. Přehlédl jsem vás."

"Nepřehlédl. Vůbec jste se mým směrem nedíval." odpověděla a přešla jeho směrem.

"Já bych mohla uvolnit nějaký svůj čas, konečně, sama se taky teprve vzdělávám." přešla kolem šlechtice jen tak a došla až ke stolu. "Vzala bych si tady pana Hadea na starost. Tedy, pokud s tím nemáš problém, otče."

Hade vykulil oči. Tak nějak nechápal jak je možné, že to stvoření před ním, ta dívka jak z románů je dcera toho muže před ním, obávaného a mocného Rothbarda.

"Jsi si jistá, Persephone?" naklonil plavovlasý muž hlavu na stranu a Hade nespouštěl z dívky oči. Nikdy, až do teď, neviděl někoho takového. A její jméno ještě dodávalo její mystičnosti, tomu závoji, který ji pomyslně halil.

"Nejspíš. Nemůžu přeci odmítnout pomoci někomu, kdo uznává stejnou hodnotu jako já."

Její hlas byl jasný, striktní, téměř bez emocí, ale i přes to v něm bylo něco téměř nadpřirozeného.

"Stejnou hodnotu?" zamračil se Rothbard a nespouštěl z muže pohled. Persephone se také otočila a prohlédla si ho od hlavy až k patě, téměř vědeckým pohledem.

"Vzdělání." prohlásila se stoickým klidem a kouzelník trochu neochotně přikývl.

"Dejme tomu." zamručel a neustále přemýšlel, jestli nebylo lepší vyřešit tento problém sám. Nemusel by teď řešit to, že se mu po hradě bude toulat míšenec a to, jak kouká po jeho dceři. "Ale chci si tady s Lordem ještě promluvit. Takže kdybys nás omluvila..." pronesl a a zamračil se. Persephone se otočila a beze slova opustila místnost.

Muž osamněli a Rothbard se postavil. Byl poměrně vysoký, ale Hade byl vyšší.

"Lorde Hade, vaše přítomnost zde mne nijak netěší. Věřte mi, že bych byl radši, kdybyste tu nebyl a kdybyste se nemotal kolem mé dcery. A radím vám, jestli se jí jenom dotknete, budete litovat, že jste se narodil." pravil černokněžník s teatrálností sobě vlastní. Hade, který byl na zastrašování zvyklý stál pevně na svém místě a jen přikývl na souhlas.

"Chápu." odpověděl rázně a napadlo ho, jak moc chtěl místo toho říct 'Rozkaz'.

V místnosti se znatelně ochladilo. Nebylo pochyb o tom, že to udělal Rothbard aby ho vyděsil. Nepovedlo se. V rohu místnosti, u krbu se totiž objevila jiná žena, nápadně podobná Persephone. Na sobě měla světlé šaty a tmavé vlasy měla v copu omotaném kolem hlavy.

Ti z vás kteří znají Rothbardův příběh jistě ví o koho jde. Pro vás, kteří to nevíte, toto je Claudette.

Rothbardova žena.

"Co se to tu děje?" pousmála se a sundala si rukavice.

"Slečno." uklonil se s myšlenkou, že toto je kouzelníkova druhá dcera a nechtěl se nechat překvapit.

"Madam." usmála se Claudette a přešla za Rothbarda. Usmála se na šlechtice za jeho ramenem a jemu došlo, s kým má tu čest.

"Omlouvám se." pokusil se o úsměv, ale tak nějak už si nebyl ničím jistý. Ani tím, co si má myslet o celé této povedené rodince.

"Claudette, drahá, tady Lord Hade bude nějaký čas spolupracovat s Persephone." pronesl Rothbard a doufal, že to jeho žena zatrhne.

"To je skvělé!" usmála se a tím zhatila všechny jeho plány. "A může jít s námi večer na bál."

Rothbard si položil ruku na čelo a povzdechl si.

"Tak budiž."