Black Swan /CZ/

40.

Persephone popadla plášť a narychlo si cosi ještě za chůze četla z knihy. Styx běžela za ní a vůbec nechápala co se děje.

"Slečno..."

"Kde je střed města?" přerušila ji Pers a přehodila si plynulým švihem plášť přes ramena, takže ve vzduchu opsal půlkruh. Tohle odkoukala od otce. Zapnula knoflík a přehodila si kápi přes hlavu. 

"Na náměstí. Ve středu města stojí socha Koré." zamračila se dívka a zvedla obočí. "Slečno, nemůžete ven!"

"Můžu co chci." pronesla a otočila se na ni s nakrabatěným čelem a s vážným výrazem. "Jsem Persephone, čarodějka ze severu. Jsem schopná rozdělit vody a oživit mrtvé, vypořádat se s tisíciletou bouří pro mě bude hračka. A konec konců, milá Styx, já jsem víc než to. Já jsem Koré."

Teatrálnost očividně zdědila po otci. Pak na svou společnici kývla, sebevědomě se usmála a zmizela.

Styx udiveně otevřela pusu a pak se taky trochu pousmála. "Naprosto vás chápu, Lorde Hade. Naprosto."

______

Hade se prodral větrem až k tomu domu a vydral ze svých úst výkřik "Coleen!", ale ztratil se ve větru. Když se podíval k severu, uviděl zeď vichru ženoucího se k ostrovu a věděl, že nemá moc času. 

"Coleen!"

Nic. Kde má u všech svatých tu holku hledat?

Zalkl se, jak mu foukal vítr do obličeje. Kudrnaté vlasy mu sem tam spadly do obličeje a on měl problém stát na místě.

"Coleen!" Zakřičel znova a trochu se rozkročil, aby nespadl. Marně. Poryv ho hodil snad metr za něj a dopadl tvrdě. Ale ne tak, aby si nevšiml malé, snad šestileté holčičky schované před větrem za domem, tak aby ji vítr neodnesl.

"Coleen!" zakřičel a teď už ho slyšela a rozuměla mu. Přikývla a on se po čtyřech dostal až k ní, kde se mohl alespoň v nějakém klidu postavit. Popadl dech, vzal holčičku do náručí a s myšlenkou na jeho milovanou Koré se vydal zpět k hradbám. Teď šlo o čas.

A o život.

_____

Persephone se přemístila na náměstí, ale poryv větru ji smetl na zem a vyrazil jí dech. Převalila se na břicho a uvědomila si, že jí plášť spíš překáží, než že by ji před něčím chránil. Zvedla ruku - i to bylo namáhavé - a odepnula si ho. Plášť se zatřepotal a odletěl bůhví kam.

Pokusila se nadechnout, ale nešlo to. To byl problém. Bude muset vyslovit zaklínadlo, ale jestli se neumí nadechnout, bude to problém.

Vzepřela se a postavila se proti větru. vyrazila vpřed k soše, rukama rozrážela vítr před sebou. Nemohla kouzlit. Ne teď. Nemohla jen tak plýtvat energií. U sochy se zarazila a vyčkávala. Nemohla si dovolit chybovat. Musela začít v tu správnou chvíli.

Zavřela oči a pevně se soustředila na tu větrnou stěnu, přinášející zkázu.

_____

Hade klopýtal do kopce, Coleen nesl v náručí a snažil se nespadnout. Neslyšel ani sám sebe, tak moc vítr hučel a voukal. Hnal ho vpřed, protože ho měl v zádech, ale tím pádem bylo těžké kontrolovat pohyb. Skoro každý krok hrozil pádem a měl takový pocit, že kdyby holčičku nenesla v náručí, uletěla by mu.

Neohlížel se, ale věděl, že nejsilnější část bouře udeří každou minutu a on se sotva vydrápal nahoru k hradbám. Když byl ale už téměř u zdi, poryv větru ho mrštil proti skalnatému svahu. Hade vykřikl a pustil Coleen opatrně tak, aby se jí nic nestalo. Sám ovšem spadl tak, že jeho holeň narazila na ostrý kámen, poslední ostrý kámen, který byl před valem upevňujícím hradby.

_____

Persephone viděla, jak se bouře blíží k ostrovu a začala jednat. Zavřela oči, zhluboka se nadechla a cosi zamumlala v Pradávné řeči. Zvedla pravou ruku k nebesům, a pak i druhou, stála tam, jako pevná skála uprostřed větru. Když ucítila na konečcích prstů energii, kterou potřebovala, vůči všemu větru přitáhla ruce k tělu a sepnula je, jakoby se snad chtěla modlit. Černé šaty vlály ve větru za ní, stejně jako vlasy, které jí vichřice vytáhla z účesu a teď se třepotaly kolem její hlavy jako havraní křídla. Pár lidí ji pozorovalo škvírami v okenicích, ale nikdo nechápal, co tam dělá.

Zakřičela cosi nesrozumitelně a vystřelila obě ruce k nebi. Z nich vyšlehl modrý paprsek energie. Persephone zvrátila hlavu a kdyby to někdo mohl vidět, všiml by si, že se jí protočily oči tak, že šlo vidět jen bělmo. Persephone byla v tuto chvíli utlačená do pozadí, ale jestli to chcete vědět, její poslední myšlenka předtím, než upadla do tohoto stavu, byla myšlenka na Hadea a jestli je v pořádku.

Svaly na rukou měla napnuté, jakoby nesla obrovskou tíhu. A skutečně - z paprsku se začala formovat kupole, kupole světle modré energie a v jejím centru, s rukama vztaženýma k nebesům stála Persephone, jako pilíř celé té nádhery. Z konečků prstů jí vycházel paprsek, sloup, který držel a živil kopuli.

Během několika vteřin se ochranný štít uzavřel a jeho hranice končila asi metr a půl od vnějších hradeb.