Black Swan /CZ/

71.

"Na počátku všeho byla Gaia, matka všeho živého i neživého v tomto světě. A ta dala život mě a mému bratrovi. Zatímco můj bratr se ujal vlády nad vším živým, mě bylo dáno poslání mnohem náročnější - starat se o duše mrtvých," pronesl vážně Hádes a Pers už se ani moc nedivila faktu, že je Gaia jeho matka. Popravdě, kdyby jí někdo řekl, že je ve skutečnosti chobotnice, asi by to přijala jako fakt. Vzhledem k tomu co všechno už se dnes dozvěděla byla informace, že je Gaia, její jediná přítelkyně z dětství její tchyní, vlastně úplně samozřejmá věc.

"Já nejsem člověk, ba dokonce ani smrtelný. Jsem jako skála, pokud bych se měl k něčemu přirovnat. Mé schopnosti jsou téměř bezmezné, je jen jedna věc, kterou neumím."

"Říkat věci přímo?" skočila mu do řeči Pers a on se usmál a zakroutil hlavou.

"To taky. Ale neumím vracet život. Ten umím jen brát. Proto když jsi málem umřela, mohl jsem proces jen zastavit a přenechat tvůj návrat na matce."

"A co to má společného s mou náhlou léčitelskou schopností?" nadechla se a znova ji to zabolelo na hrudi.

"K tvému oživení bylo třeba slz tvé matky, myšlenky tvého otce a mé krve. Ale jak už jsem řekl, nejsem člověk a vzhledem k tomu, že se tvé tělo znovuzrodilo z mé krve..." odmlčel se a podíval se na ni, jak bere jeho dlaň do svých rukou a kouká na zacelenou jizvu.

"To bylo kvůli mě?" zeptala se a ona přikývl.

"Jenomže teď, Koré, teď už nejsi člověk." řekl a Pers nakrčila obočí.

"A co tedy jsem?"

"Bohyně, chceš-li tomu tak říkat. Konec konců, tou jsi pro mě byla vždycky." usmál se na ni a sledoval, jak se jí na obličeji objevuje ten zmateně dojatý výraz, který měla vždy, když jí řekl něco romantického.

"Bohyně čeho?" zeptala se po chvíli a místo odpovědi dostala jen pokrčení rameny.

"To se zjistí. S největší pravděpodobností to bude něco blízké smrti. Lilith je třeba patronkou všech matek, které přišly o dítě. Styx je Bohyně Hněvu a patronka řeky oddělující svět živých od Podsvětí. Nyx, tu ještě neznáš je Bohyní Noci. A tak dále. Myslím si, že něco se najde." vyprávěl Hádes, ale ona tomu ještě pořád nerozuměla.

"To si můžu vybrat? pozvedla obočí a ona zakroutil hlavou a položil jí dlaň na tvář.

"Ne. Bylo ti to přiděleno při tvém zrození, ale ví to jen matka. Už se probudila, ale ještě jsem se jí neptal. Můžeme za ní zajít, jestli chceš."

"Nebo ona zajde za vámi," ozvalo se z rohu místnosti a když se tam oba dva otočili, uviděli Gaiu v její důstojnosti, opět oblečenou do zelených stonků a listů. "a nerada bych vás zklamala, ale mám takový pocit, že jsi jí to vybral ty sám." 

"Já? Jak bych mohl?" usmál se Hádes na Persephone a objal ji kolem ramen. "Ty jsi matka příroda, já jen hlídám zbídačené duše."

"Vybral si sám, protože to ty jsi už měl zafixovanou jako bohyni něčeho. A musím uznat, že něco takového jsem ještě neviděla, pousmála se znova a přešla k nim blíž. "Protože moje drahá, ty jsi bohyně rovnou dvou věcí."

"Sarkazmu a zmatení?" doplnila Koré a ušklíbla se.

"Ne. Řekla bych že jsi spíš bohyně protikladů. Protože můj syn z tebe udělal Bohyni Smrti a Jara."