Black Swan /CZ/

32.

Je vědecky dokázáno, že existuje jen jedna věc rychlejší než světlo.

Drby.

Druhý den ráno totiž o příjezdu Lady Persephone věděli všichni ve městě. Možná i proto a nebo snad právě jen kvůli tomu se toho dne ve Velkém Sále sešlo  tolik lidí. Hade totiž měl spoustu práce s právem ve městě a vzhledem k tomu, že byl dlouho pryč, musel i promluvit se svým lidem.

Pers to nechápala, ale nic nenamítala. Dokonce ani nijak hlasitě neprotestovala, když po ní Hade chtěl, aby tam byla s ním. Jen párkrát cosi zamumlala a pak se převlékla do svých černých společenských šatů. Vlasy si sepnula do drdolu a bez pohnutí jediným svalem v obličeji se vydala po Hadeově boku vydala do Velké Síně.

Stůl byl uklizen stranou a teď po celé místnosti seděli a postávali Hadeovi poddaní, kteří víc než cokoli jiného chtěli vidět tu tajemnou ženu, kterou si s sebou přivedl ze svých cest. Když kolem nich procházeli, otáčeli se za ní, ale ona si nechala svůj nic neříkající výraz. Dokonce i když se posadila na židli poblíž té Hadeovy, dostatečně daleko, aby to nevypadalo, že si uzurpuje nějakou moc, zabodla pohled do stěny a odmítala navazovat jakýkoli kontakt.

Hade zůstal stát a paží ukázal jejím směrem.

"Dámy a pánové, Lady Persephone, dcera Rothbarda ze severu." pronesl klidně a místností to zašumělo. Dokonce, kdybyste nastražili uši, mohli byste slyšet slovo čarodějnice.

Pers se postavila a mírně na dav kývla. Neměla z toho vůbec dobrý pocit, ale to z vystupování před lidmi všeobecně. A tito lidé ji podle všeho neměli ani trochu rádi.

A ona nevěděla, co s tím udělat.

_______

Toho večera, nebo spíše té noci, nemohla Persephone už ani usnout. A tak si vzala knihu, opřela se se svící u okna a četla si za svitu měsíce a mihotavého plamínku knihu o metamorfóze magie. Mohlo být tak půl třetí ráno, když postřehla přijíždějící postavu u hlavní brány. Neváhala ani vteřinu a v mžiku oka už stála přede dveřmi se svícnem v ruce a mračila se.

Proč by taky chodila po schodech, že ano?

Po chvíli se ozvalo zabouchání na těžké dubové dveře a ona je, v županu a s šikovně zahraným ospalým výrazem, otevřela.

"Přejete si?" zívla a uvědomila si, že vlastně i je ospalá.

Před ní stála žena, přibližně jejího věku, možná drobátko starší, v karmínovém sametovém plášti a v kalhotách, které byly šikovně umístěné pod něčím, co vypadalo jako vyhrnutá cestovní sukně. Persephone napadlo, že by mohla něco takového taky někdy zkusit. A karmínový plášť taky nezněl špatně.

"Přeji. Abys mě pustila dovnitř." pronesla žena před ní trochu povýšeným tónem a Pers se zamračila.

"A kdo jste?"

Žena si sundala kápi a dívka uviděla její zrzavé vlasy a pronikavě zelené oči. Tvář měla ostře řezanou, přísnou, v mnoha ohledech tolik podobnou té Hadeově. Byla dokonce i vyšší než Pers. Nebylo pochyb o tom, s kým že to má naše hrdinka tu čest.

Byla to Lilith, Hadeova sestra.

"Copak mě neznáte? Ah, vy jste tu nová." ohrnula nos a Koré ji pustila dovnitř. "Lady Lilith."

"Lady Lilith." pronesla Pers téměř bez výrazu a žena si sundala plášť a aniž by se na ni podívala přehodila jí přes rameno svůj plášť. Karmínový. Pers se rozhodla, že si ho nechá.

"A jaký je důvod vaší návštěvy?" poznamenala sarkasticky Koré, ale Lilith si jejího tónu nevšimla.

"Jdu navštívit bratra."

"Ve tři ráno?" ušklíbla se Pers, ale opět, žena si jí vůbec nevšímala.

"Ano. Musím mu vymluvit tu čarodějnici, co si sem přivlekl."