Black Swan /CZ/

72.

Hádův obličej se stáhl do naprosto nečitelného výrazu, tvrdého a naštvaného. Persephone povytáhla obočí a zakroutila hlavou.

"Já? Bohyně jara?"

"Ne. Nemůže být Bohyně Jara. Nemůže," sykl Hádes a udělal krok ke svojí matce a ta pokrčila rameny.

"Je z ní Bohyně Jara. A s tím přichází i povinnosti," prohlásila Gaia a nasadila smutný výraz. "Žádná Bohyně Jara ještě není. Musí zastat tu funkci. Vzhledem k tomu, že post Boha Smrti už zastáváš, tak to tak není třeba. Moc mě to mrzí, Háde, ale je z ní Bohyně, bude mít své pole působnosti."

"V první řadě je to moje žena!" zvedl Hádes hlas a Koré se do toho vložila. Neměla ráda, když se o ní někdo bavil bez jejího zásahu.

"Co se to tu děje? O co jde?"

Hade se na ni otočil a když tak udělal, uviděla, že má v očích slzy. Tak dlouho ji hledal a teď by o ni měl přijít. A proč vůbec Jaro? Jak na to Gaia přišla?

"Koré, jako Bohyně Jara musíš zastávat svou funkci. Musíš přinášet jaro, budit stromy a rozkvétat květiny. Jenomže to znamená..." zarazil se a polkl, "to znamená, že jsi sice i Bohyní Smrti, ale protože o smrt už se někdo stará, tvoje primární funkce bude starat se o přírodu na jaře. S tím přichází i spousta povinností. A to bude znamenat, že nebudeš moct být... Se mnou. Nic není jaru vzdálenější, než  Podsvětí má drahá. To je země věžné zimy, nic jako jaro..." zarazil se a ona se na něj zadívala. Asi ji skutečně miloval, napadlo ji, když viděla, jak na ni kouká, smutný a polozoufalý.

Persephone na něj koukala, vykulila oči a položila mu ruku na rameno. "Nějak se to vyřeší. Klid. Já jsem dneska vstala z mrtvých, nic není nemožné." Pak se otočila na Gaiu a sesedla z postele. Opatrně se postavila a udělala opatrné pukrle.

"Gaia, je sice možné, že jsem Bohyní Jara, ale mám na starosti i smrt. Nemůžu přeci opustit toto své poslání."

"Persephone, Jaro patronku ještě nemá. Musíš tuto pozici zastat," pronesla Všematka a Koré se se zoufalostí podobnou té jejího muže na něj otočila. A v tu chvíli, zrovinka ve chvíli kdy se jí podlomila kolena a Hade se vrhl, aby ji zvedl a ji to zahřálo u srdce ji napadlo, že má řešení svého problému. Že ví co má dělat, když už před stejnou volbou stála kdysi i její matka.

Koukala na Háda, koukala a v hlavě jí to pracovalo. Táhlo ji to k ní, protože teď, když se na něj koukala, viděla ho takového, jaký byl. Viděla jeho oči, šedé a kruté a tak láskyplné. Nebyla si jistá, jestli je to skutečně dobrý nápad, ale měla pocit, že s ním chce strávit zbytek věčnosti. A věděla jak.

"Gaia! Jsem Persephone, Bohyně Smrti a Jara. Mou povinností je stát po boku mého manžela v Podsvětí." pronesla a usmála se. "A každé jaro opustím svůj trůn a na tři měsíce odejdu do světa živých, abych..." nedořekla, jen hrdě koukala na svého muže, který ji podpíral, aby znova nespadla. Pak vítězoslavně zvedla bradu a usmála se "Abych přinesla jaro. Cože sice nevím jak se dělá, ale..." nedořekla, protože v tu chvíli ji Hádes zvedl ze země, zatočil s ní kolem dokola a pak si ji opatrně přehodil tak, že mu skončila v náručí.

"Vidíš, máti? Vybral jsem si dobře." zasmál se a pokusil se ji políbit, ale ona mu uhnula.

"No tak to prr, vaše Božská výsosti. To co jsem řekla předtím pořád platí." usmála se, ale zároveň ho políbila na nos, takže mu tím vyslala poměrně komplikovanou zprávu, takže Hádes vůbec nechápal jak na tom je.

V tu chvíli se Koré opět zkroutila bolestí a Hade ji okamžitě položil zpět na postel. Když se po chvíli znova zhluboka nadechla otočila se ke Gaie a zašeptala: "Jak dlouho?"

"To nevím má drahá. Do měsíce by to mělo být v pořádku, ale to jen hádám," odpověděla a usmála se. "Jsem ráda, že to bereš tak statečně."

"Beru. Celý ten fakt je jako pecka mezi oči mé sestře, která si myslela, že ten její..." V tu chvíli ale byla přerušena Hádem, který vykulil oči a zagestikuloval rukama.

"Moment!" křikl a podíval se na Persephone. "Kde vlastně je? No ten, ten pitomec, co si ho Odette obmotala kolem... Jak se to vlastně jmenoval?"

Koré pokrčila rameny.

"To je asi jedno." pokračoval on a máchl rukou. "Kde je? Úplně jsme na něj zapomněli. Tedy já na něj... K čertu."