Black Swan /CZ/

26.

Dny plynuly a k Rothbardově nemilosti se Lord Hade neustále pohyboval v blízkosti jeho milované Persephone. Ta pomalu, ale jistě přicházela na to, že mu může věřit - i když mu ještě nevěřila zcela. Jinak se ovšem v jejím životě nic nezměnilo. Dokonce měla pocit, že kromě Hadea už nemá nikoho. A už vůbec ne otce, který byl momentálně v pozici jejího nepřítele.

Tak nějak šlo mimo ni, že se Odette s Tantaliem budou brát, ale co dodat - ona se o svou sestru nezajímala nikdy. 

Toho dne Hade omylem vešel tam kam neměl. Do jednoho ze salónků v druhém patře, kde ovšem v rohu seděl Rothbard. Bohužel v těch dnech nebyla Claudette v zámku k zastižení, měla práci.

"Lorde Hade." pronesl a lusknutím prstů zavřel dveře, takže místnost potemněla. "Nabyl jsem dojmu, že se mi vyhýbáte."

"Nabyl jste ho správně." Odpověděl mu bez okolků a v mrknutí oka, snad aby mu dokázal, že není tak bezbranný, zapálil všechny svícny po obvodu místnosti, aby na muže v křesle viděl.

"Vidím, že vás Persephone skutečně něčemu naučila." pronesl trochu s despektem Rothbard a napil se ze sklenice, kterou měl položenou na stolku po levé ruce.

"Jistě. Vaše dcera je mimořádná čarodějka a velmi dobrá učitelka. I když, její metody jsou poněkud netradiční."

Rothbard se zamračil. "Jistě. Je to moje dcera. Ale teď, Lorde Hade, vzpomínáte si na mé prohlášení ohledně Persephone?"

Hade couvl.

Rothbard máchl volnou rukou a mrštil s mužem před sebou proti zdi. Ten do ní narazil a spadl na zem. Hekl a pokusil se vstát, ale Rothbard se jen zasmál a vstal.

"Vím o tom. Moje dcera není pro vás. Moje dcera roste pro magii, brzy se stane novickou Rady Čarodějů. A vy, vy stojíte jen za uplivnutí a ani to snad ne. Chápete?" Promluvil klidně a když se Hade vyškrábal na nohy, mrštil ho kouzlem proti druhé zdi.

"Ruce od ní pryč."

"Nemůžete mě zastrašit, Rothbarde. Já ji miluji." Zakašlal a vydrápal se znova na nohy. "A nevzdám se jí."

"Jste jen chvilkové poblouznění, nic víc. Pro ni jste pryč v mrknutí oka. Ukončete to." Napil se čaroděj znova.

"Ani omylem." Postavil se sebevědomě on a za to si vysloužil ránu proti dveřím. Obranná kouzla mu nešla a tak výsledek byl, že narazil do velkých dvoukřídlých dveří, které se rozrazily do chodby a on dopadl na studenou kamennou podlahu a vyrazil si dech.

"Hade!" Ozval se ovšem k Rothbardově nelibosti hlas jeho starší dcery. To si kouzelník ještě neuvědomoval, jaké bude mít jeho čin následky.

Persephone si klekla k Hadeovi a pomohla mu posadit se. Pak se otočila a s kamenným výrazem se podívala na svého otce.

"Co to má znamenat?"

"To bys mi snad měla vysvětlit ty." Zamračil se a vstal.

Persephone si stoupla mezi něj a svého přítele. "Já? Já si dělám co chci."

"A zahazuješ se tady s tím Terunciem?"

"Já se s nikým nezahazuji. Já mám s Lordem Hadem..." zamyslela se, ale pak jí došlo, že už nemá smysl zatloukat. "Vztah, do kterého ti nic není."

Rothbard se naštval ještě víc.

"Co jsi to řekla?!"

"Nechte ji být! Je dospělá, může si dělat co chce."

Rothbardova odpověď byla mrsknutí ho na opačnou stranu chodby na což dívka zareagovala protikouzlem, které ovšem čaroděj odrazil a silně ji chytil za rameno. "Co si to dovoluješ?"

"Nech mě být. Hade je jediný, který mi kdy rozuměl. Co ti vadí?"

"Persephone! Nebudeš se s ním stýkat a dost!"

Dívka se mu vytrhla a žduchla do něj. "Nemáš právo!"

"Mám! Jsem tvůj otec!" Křikl a Pers zalitovala, že tu není její matka. Jela teď řešit něco s Radou.

"Lord Hade zítra ráno opustí můj zámek a ty zůstaneš hezky ve svém pokoji." Sykl a luskl prstem, takže než stačila jeho dcera cokoli namítnout, přemístil ji do její ložnice a kouzlem zablokoval dveře.

"A vy vypadněte. Hned. A opovažte se jen přiblížit k jejímu pokoji, opovažte se." Pronesl a pro jistotu s ním mrskl na zem ještě jednou. Otočil se a když odcházel ještě za ním zakřičel. "A buďte rád, že jsem vás nechal žít."

"Bastarde!" Křikl za ním Hade a mnul si naražené čelo.