Když jsme byli konečně s Jinem sám usmál jsem se na něj. ,,Hele potřebuju abys mi pomohl.'' díval jsem se na něj. ,,OK. O co jde?'' usmál se na mě. ,,Potřebuju donutit Jimina žárlit.'' vypadlo ze mě. Nemělo cenu chodit kolem horké kaše. On mě ale jen nechápavě sledoval. ,,Ale... Proč?'' bylo mi jasné že mu to budu muset vysvětlit. ,,Víš Jine... Já vím že jsem slíbil jednu věc ale... Asi jsem se zamiloval. A ... Žádná z mých taktik nefunguje. Prostě ... Tohle musí zabrat. Já tomu věřím! Ono to zabere. Ale potřebuju tě k tomu.'' snažil jsem se ho přesvědčit. ,,Ale Tae! Ty nejsi Tae... Ty jsi V a V nemiluje. Vzpomínáš?''
hlavou mi projela vzpomínka na ten večer kdy jsem přišel o otce. V tu chvíli tu pro mě byl jen Jin. Slíbil jsem mu že se změním. Že už nebudu Tae. Ten hloupej a naivní Tae. Slíbil jsem že budu V. Ten co si jde za svým a za vítězstvím. A že V nemiluje. Taky tu noc jsme s Jinem Taehyunga pohřbili.
,,Já vím... Vzpomínám si. Ale to co když jsme se doopravdy zamiloval?'' můj hlas zněl zoufale. Bylo mi ze mě blbě. Přišel jsem si hloupě. Tak dementně! ,,Tak ... Jsem tu pro tebe.'' řekl nakonec. Zněl ale smutně. ,,Jine... To ti tak vadí můj stav?'' zeptal jsem se opatrně. Jen lehce zakroutil hlavou v nesouhlas. ,,Tak co?'' podíval jsem se mu do očí. ,,Jen nechci aby tě pak zase někdo zranil.'' povzdychl si. ,,Ale pokud budeš šťastnej pomůžu ti rád.'' usmál se nakonec. Byl jsem rád že souhlasí.
,,Takže ti občas - jen před ním nějaké to držení za ruce nebo pusa nebude vadit?'' přišlo mi to divný. Jsme nejlepší kamarádi a budeme si hrát na vztah. On ale s úsměvem kývl hlavou že mu to nevadí. Přišlo mi to blbý ale strašně jsem si vážil toho že mi pomáhá. Hlavně to ale nesmí prasknout. Když to někde řekne Jimin nikdo mu neuvěří a ještě ho akorát někdo zkope za lež ale u Jimina to začne a taky skončí. Nikdo jinej o tom nesmí vědět. Jen my tři.
,,Díky Jine.'' vydechl jsem a on se jen usmál. ,,Nemáš za co. Dobrou.'' dal mi pusu na tvář a pomalu odešel. Nevěděl jsem že to vezme hned ale jen jsem se usmál a zamával jsem mu. Pak jsem se vydal do pokoje.
ČTEŠ
Military | Vmin
FanfictionDOKONČENÁ Jimin byl povolán na povinný vojenský výcvik, jako každý jiný muž v Koreji. Na svůj dvou letý pobyt se netěší zřejmě nikdo, avšak změní jeho názor jeden z nejobávanějších mužů na vojně? Nebo se naopak z toho stane Jiminova noční můra? Ihne...