Taehyung:
Jasně že mi to bylo líto. Hodně jsem si to u něj pokazil. Snažil jsem se ho napravit tak moc až jsem ho úplně skazil. Měl jsem ho rád. Asi těžko mi to bude kdokoli věřit po tom všem co jsem mu udělal ale všechno co jsem dělal jsem dělal proto aby jsem ho dostal. Ale co se týká plánu se žárlením tak s tím jsem neskončil.
Potřeboval jsem s Jinem mluvit. Říct mu to. On mě určitě pochopí a pomůže mi. Odešel jsem z pokoje zcela tiše hned po budíčku. Bylo mi jedno že s Jinem bydlí další lidi. Teď jsem ho potřeboval. A ne jako V ale jako Taehyung. Poprvé od toho osudného dne s otcem.
Jimin:
Víte co? Bylo mi V-ho líto jenže mi ublížil tak moc že jsem nemohl jinak. Možná časem bych to změnit mohl. Ale to by on musel udělat to co jsem mu řekl. Dát mi pokoj a nechat mě být a aby to málo co si budeme muset říct nebyla lež.
Sedl jsem si na postel už převlečenej. Koukal jsem do zdi a přemýšlel. Co když jsem mu teď ublížil až moc? Co když mě má opravdu rád? Ale kdyby jo tak proč by dělal tohle všechno? Hlava mě z toho rozbolela. Možná že kdyby tu teď V byl dokonce bych ho objal. Věděl jsem ale že je to jen chvilková nálada a brzo bude všechno zase v pořádku a já na něj zapomenu. Nebo ne?
Tak si tak sedím jím mochi a pak mi pohled padne na sešit ve kterém se skrývá "Military" no tak jsem si udělala čas a dneska vám sem dám pár kapitol🥰💚✨
ČTEŠ
Military | Vmin
FanfictionDOKONČENÁ Jimin byl povolán na povinný vojenský výcvik, jako každý jiný muž v Koreji. Na svůj dvou letý pobyt se netěší zřejmě nikdo, avšak změní jeho názor jeden z nejobávanějších mužů na vojně? Nebo se naopak z toho stane Jiminova noční můra? Ihne...
