Jimin:
Snažil jsem se vydržet do doby, než Tae přijde, ale usnul jsem opřený o dveře. Stejně jsem spal u něj, takže dovnitř se dostane pomocí svých klíčů.
Vzbudilo mě, když se Tae snažil otevřít dveře, ale přese mě mu to nešlo. Poodsunul jsem se od dveří a podíval se na hodiny. Bylo půl 8 ráno a dovnitř přišel Tae s katastrofálním výrazem ve tváři. Prohlédl jsem si, ale nikde jsem neviděl nic neobvyklého. Pak se můj pohled zastavil u krku. Měl tam cucfelkama napsáno velké J. ,,Tae, co to je?'' podíval jsem se na něj. ,,Hrozně se omlouvám...'' šeptal. ,,Co se stalo?'' podíval jsem se mu do očí. ,,Víš... Včera on... Prostě- no prostě jsem mu podlehl. Nechtěl jsem, ale prostě využil mých slabin. Bránil jsem... Ale nezvládl jsem to.'' podíval se do země. Zněl nešťastně a já mu věřil, že nechtěl, přesto mi to ubližovalo. Věděl jsem, že by mě nepodvedl úmyslně, teď nad tím ale mávnout nešlo. Bylo to moc čerstvé. ,,Tae já ti věřím... Ale asi budu potřebovat trošku času.'' přikývl.
,,Mám odejít?'' zeptal se po chvilce ticha. ,,Ne... Zůstaň tady, teda pokud chceš...'' zamumlal jsem. ,,Dobře. Budu v obýváku.'' odešel jsem do ložnice. Sice to byla Taehyungova ložnice, ale já teď chtěl být sám. Lehl jsem si na postel a začal nad tím přemýšlet. Čím víc jsem nad tím přemýšlel, tím víc jsem měl potřebu objímání. Objal jsem polštář, deku i nějakou jeho mikinu, ale nepomohlo to. Napadla mě pak už jen jedna možnost, ale tu jsem chtěl popřít. Nakonec jsem se skoro jak omámený zvedl z postele.
Sešel jsem schody a podíval se na spícího Taeho. Ležel na sedačce a objímal jeden z polštářů. Vypadal docela roztomile. Rozhodně ne tak děsivě jako dříve. Usmál jsem se. Nejprve jsem si vedle něj jen sedl a ujistil se, že opravdu spí. Znovu jsem si stoupl a vytáhl nějakou deku. Lehl jsem si vedle něj a oba nás dekou přikryl.
Opatrně jsem se k němu přitulil, když v tom mě pevněji natiskl k sobě. Musel jsem se usmát. ,,Ahoj.'' zašeptal. Trošku jsem ztuhl, když jsem ho slyšel promluvit. ,,Spinkej.'' šeptl jsem nazpátek. On se ke mně ještě víc přitulil a já zavřel oči. ,,Miluju tě.'' vyšlo z jeho úst a já se trošku napjal. Ani nevím proč. ,,Já tebe taky.'' řekl jsem tiše. Začal mě líbat ze zadu na krku. Prudce jsem vydechl. Na jeho doteky jsem byl hodně citlivý. ,,Tae, ještě ne...'' šeptl jsem a on přestal. ,,Dobře, promiň...'' řekl přátelským a milým tónem. Nosem mě na krku pohladil a pak se čelem opřel o moje záda. Netrvalo dlouho a za chvíli spokojeně oddechoval. Po nějaké době jsem taky usnul. Spalo se mi nádherně. Až na...
,,Jau!'' vypískl jsem když mě Tae praštil loktem to do nosu. ,,Bolej mě záda...'' zamumlal nespokojeně. ,,Ale tys mi asi zlomil nos!'' řekl jsem vyčítavě a bolavé místo jsem si začal masírovat. ,,Cože?'' sedl si a starostlivě mě sledoval. ,,Proboha promiň!'' zamumlal a pohladil mě ve vlasech. ,,Máš rychlý změny nálad.'' ušklíbl jsem se. ,,No a co? Ublížil jsem ti, tak jdou moje problémy stranou a mám starost o tebe. To normálně ve vztahu lidi dělají.'' ,,Jo? A od kdy jsme my dva ve vztahu?'' provokoval jsem ho. ,,Radši mlč a ukaž mi ten nos.'' dal mi opatrně ruku pryč. ,,To bude dobrý tam nic nemáš.'' uculil se a nos mi zmáčkl. ,,Jau!'' křikl jsem po něm. ,,To máš za ten vztah!'' usmíval se. A takhle začal náš první společný den.
ČTEŠ
Military | Vmin
FanfictionDOKONČENÁ Jimin byl povolán na povinný vojenský výcvik, jako každý jiný muž v Koreji. Na svůj dvou letý pobyt se netěší zřejmě nikdo, avšak změní jeho názor jeden z nejobávanějších mužů na vojně? Nebo se naopak z toho stane Jiminova noční můra? Ihne...