62.

124 7 0
                                    

Jimin:

,,Cože je?!'' křičel jsem vyděšeně. ,,Ve vězení.'' odpověděl mi Yoongi. ,,Co? Ale proč?'' měl jsem o něj strach. ,,Kvůli tobě.'' ušklíbl se na mě. ,,Co? S kým se popral?'' myslel jsem, že za to může nějaká bitka, ve které šlo o mě. Děsilo mě to. ,,S nikým. Jen byl za tebou ve nemocnici, když jsme měli mít výcvik.'' pokrčil rameny. ,,Na jak dlouho?'' řekl jsem sklesle. ,,Ještě týden.'' pousmál se. ,,Chudák! A jenom kvůli mně.'' cítil jsem se strašně. Chtěl jsem jít za ním. Nemohl jsem. Ačkoli jsem si to nechtěl připustit... Chyběl mi. Bál jsem se jak na to bude reagovat ''parta V''.

,,Yoongi?'' řekl jsem nejistě. ,,Ano?'' usmál se na mě. ,,Že se teď budeš držet u mě prosím? Bojím se jak budou reagovat ti 3.'' řekl jsem prosebně a tišeji. ,,To je jasný Jiminshi.'' usmál se jak sluníčko. Skoro jak kdyby to odkoukal od Hobiho. To mě taky donutilo se usmát. ,,Pokud ti teda nebude vadit Hoseok.'' ušklíbl se. ,,Vůbec ne! Čím víc nás bude, tím lepší to bude.'' řekl jsem nadšeně, protože to byla pravda. Hoseoka jsem měl hodně rád.

Připadl jsem si skoro jak ve škole. Naše parta... Drželi jsme se pořád spolu a když to šlo, tak jsme se všemu smáli. Samozřejmě na Taehyunga jsem nemohl zapomenout. Pořád jsem v sobě měl ten divný pocit, že se teď kvůli mně někde trápí, ale s Yoongim jsem se cítil dobře vždycky. Jenže Taehyung byl tak trošku jiný případ.

Tiše jsem odpočítával dny, kdy se vrátí. Někdy jsem počítal i hodiny. Přes to jsem věděl, že až se vrátí, nebudu se k němu moct přiblížit. Ne kvůli němu, nebo sobě. Ale kvůli Jinovi. Nejhorší bylo to, že za to nemůžu a ani s tím nemůžu nic udělat. Doslova nic.

Military | VminKde žijí příběhy. Začni objevovat