Omámeně jsem došel do pokoje. Kupodivu tam už Taehyung byl. Přejel mě pohledem. Ignoroval jsem to. ,,Kdo ti to udělal?'' prolomil ticho hlubokým hlasem. ,,Neřeš.'' odbyl jsme ho a lehl si do postele. On si ale sedl vedle té mojí. ,,Řekni.'' prstem mě pohladil po jedné z modřin. Nečekal a neznal jsem tohle jeho chování. Vždycky byl takovej hrubej a nikdy se o nic nezajímal. ,,To je jedno.'' otočil jsem se k němu zády. ,,Jimine...'' zašeptal. Moje jméno znělo z jeho rtů tak zvláštně. Břichem mi proletěli motýlci. ,,Ten tvůj kamarád.'' vydal jsme ze sebe unaveně. ,,Seokjin?'' nevěděl jsem, jak se jmenoval, takže odpověď nedostal. ,,Tak měl asi důvod.'' prudce si mě otočil k sobě. Vytřeštěně jsem ho sledoval. ,,Vy-vynadal mi ta tohle.'' ukázala jsem na kousanec. Ušklíbl se. ,,Tak spi!'' praštil mě do hlavy a tím mě uspal. Jak jsem si mohl myslet, že se změní?
Pohled Taeho:
Vrazil jsem mu takovou, aby byl zítra schopný vstát. Ale to že ho nebude bolet hlava, pravda není. Zítra si to pěkně užije.
Došel jsem si do sprchy. Měl jsem chuť dát dnes někomu přes držku. Oblékl jsem se tedy a vydal se na naše místo. Byl tu Jin, Namjoon a Jungkook. Rozešel jsem se za nima. ,,Čus V! Tak co?'' usmíval se Namjoon. ,,Nic novýho.'' povzdychl jsem si. ,,Jine?'' podíval jsem se na něj. ,,Hm?'' koukl se na mě taky. ,,Zase jsi zbil Jimina?'' naklonil jsem hlavu. ,,No... Jo.'' pokrčil rameny. ,,Vadí ti to hodně?'' tvářil se provinile. ,,No, ani ne.'' usmál jsem se a mávl nad tím rukou. ,,Jen jsem chtěl vědět kdo.'' pokrčil jsem rameny. ,,Jimin je ten malej?'' zeptal se Kook. Přikývl jsem mu a začal si nalévat pití.
Ani jsem se pořádně nestihl napít a už nás doběhl nějakej menší kluk. ,,V!'' volal. ,,Někdo tě tam pomlouvá!'' vydechl zadýchaně. Měl jsem rád, že jsem měl takových pár lidí, co mi vždy problémy nahlásí. ,,Oh... A co říká?'' mluvil jsem mile. ,,Prý jsi jen agresivní a bezcitná osoba.'' slovo "bezcitná" mě zabolelo, ale nedal jsem to najevo. Tak přeci jen se poperu! Usmál jsem se na něj a vydal se k onomu drzému chlapci. Sílu oproti mně neměl. Brzy ležel na zemi. Všichni fandili mně a takhle jsem to měl rád.
ČTEŠ
Military | Vmin
FanfictionDOKONČENÁ Jimin byl povolán na povinný vojenský výcvik, jako každý jiný muž v Koreji. Na svůj dvou letý pobyt se netěší zřejmě nikdo, avšak změní jeho názor jeden z nejobávanějších mužů na vojně? Nebo se naopak z toho stane Jiminova noční můra? Ihne...
