Ten jeho ublížený pohled, když se naše oči střetly, mi rval srdce. Hrát na city rozhodně uměl. Měl kolem sebe pořád svou partičku a ti se mi pohledem vždycky vysmívali. Yoongi mě podporoval a pomáhal mi. Přesto jsem se cítil strašně. Alespoň že vztah mezi Yoongim a Hobim se stále zlepšoval. To mi dělalo radost.
Dnes jsme toho měli v plánu docela dost těžký výcvik. Šli jsme do terénů se zátěží a to rovnou s 20kg. Držel jsem se s Taehyungem vepředu. ,,Ahoj.'' usmál se Taehyung. ,,Nech mě.'' přidal jsem, ale on mě doběhl. ,,Proč?'' ,,Protože já- prostě nemůžu. Nech mě na pokoji.'' odsekl jsem. Nechtěl jsem na něj být takový, ale musel jsem. ,,Ale včera se ti to líbilo.'' ušklíbl se. ,,Jo- teda ne!'' sakra... Chtěl jsem se profackovat. ,,Tak co nám brání?'' řekl trošku hlasitě. ,,Taehyungu- shhh!'' zacpal jsem mu pusu rukou. Něco jsem zaslechl.
V tu chvíli jsem ale cítil něco divného na ruce. Když mi to došlo, rychle jsme ruku stáhl k sobě. ,,Ty prase!'' vyjekl jsem a on se rozesmál. Olízl mi ruku, tak co? Pak jsem ale zase spozornil. Něco, nebo někdo za námi proběhl. Uklidňoval jsem se tím, že to může být kdokoliv od nás. Názor jsem ihned změnil, když jsem zahlédl nějaký lidi. No kdyby jen nějaký. Byli to vojáci a rozhodně nebyli od nás. S Taehyungem jsme ztuhli. On se naštěstí jako ten dominant rychle rozhodl co budeme dělat.
,,Nó... Takže my asi půjdem...'' otočil se na druhou stranu, ale moc si nepomohl, protože i tam byli. Museli jsme pryč. ,,Nikam!'' vykřikl jeden z nich. Taehyung mě chytil za ruku a vydal se někam pryč. Běžel jsem s ním. Rozrazil je ramenem. Oni běželi za námi. Jeden z nich vystřelil. V tu chvíli jsem sebou leknutím cukl a vzbudil jsem se. Opravdu se mi to celé jen zdálo?
ČTEŠ
Military | Vmin
FanfictionDOKONČENÁ Jimin byl povolán na povinný vojenský výcvik, jako každý jiný muž v Koreji. Na svůj dvou letý pobyt se netěší zřejmě nikdo, avšak změní jeho názor jeden z nejobávanějších mužů na vojně? Nebo se naopak z toho stane Jiminova noční můra? Ihne...
