Military | Vmin

69.

Tolik pochval jsem dostal, ale co z toho, když mi chyběl? Už 10 dnem jsem ho neviděl. Žádný zprávy. Nic... a za ním mě nepustili. ,,Uvidíš, bude to dobrý. On se z toho dostane.'' uklidňoval mě Yoongi. ,,Ale co když ne?'' povzdychl jsem si. ,,Určitě ano.'' ,,Chtěl bych mu něco říct.'' opřel jsem si hlavu o jeho hrudník. ,,A co by to bylo?'' tázavě se na mě podíval. ,,Že ho miluju.'' vydechl jsem. ,,Ty jsi sladkej.'' usmál se. ,,Určitě budeš mít tu možnost, mu to říct.'' pohladil mě po zádech. Opět jsem se díky němu cítil líp. Cítil jsem se jistější. Určitě se vrátí. Já to vím! Musí se vrátit...

,,Vrátí se, už zítra. A přestaň už marnit můj čas!'' vyhnal mě generál, ale to, co jsem potřeboval vědět, už vím. Vrátí se! On se vrátí. Už zítra!

,,Yoongi, Yoongi! Už to víš?'' usmíval jsem se a skákal jsem jak malé dítě. ,,On se vrátí, vrátí se!'' pískal jsem nadšeně. Taky se usmál. ,,No a kdo to říkal?'' objal mě. ,,Ty!'' vykřikl jsem nadšeně a oba jsme se začali smát.

,,Takže? Máš v plánu mu to zítra říct?'' naklonil hlavu. ,,No víš... asi ne. Nepotřebuju dostat další nakládačku a... ani nevím, jestli bych s ním chtěl být. Vždyť se podívej, jak se teď chová... spí s každým a taky se kvůli tomu dostal do takového problému. Nás všechny tam dostal. Chlastá a zase všechny jen mlátí.'' úsměv mi opadl. ,,No a proč jsi se teda na něj tak těšil?'' nechápavě mě Yoongi sledoval. ,,Protože... chci aby byl v pořádku. Mám ho rád, ale to co teď předvádí je... hrozný.'' povzdychl jsem si. ,,Však ty už něco vymyslíš.'' usmál se na mě a přátelsky mě bouchl do ramene. ,,No... snad.'' taky jsem se lehce, ale zamyšleně usmál.