53.

138 12 3
                                    

Venku byla strašný zima a my měli běhat ve sněhu. Pohledy mezi mnou a Taehyungem byli teď už o něco veselejší. ,,Tak co? Už něco bylo?'' strčil do mě Yoongi. ,,Ne! Vždyť s ním ani nejsem a ani nemůžu.'' šeptl jsem. ,,Hmm...'' usmíval se. ,,Ale ty vaše pohledy jsou dokonalý. Ale dávej si pozor. Jen slepej by nepoznal, kolik lásky v těch pohledech je.'' strčil jsem do něj nazpátek. ,,Ty jsi pitomej!'' zazubil se. ,,Min, Park ticho!'' ozval se poručík a my zklapli. Ještě se na mě stihl usmát Taehyung a udělat gesto ať jsem potichu. ,,Kim, čelem vpřed!'' přišlo mi to jakoby jsme byli ve škole.

Začala mi být zima a klepaly se mi zuby. Bylo to děsný, protože bylo všude ticho a jen moje zuby to rušily. Teda až na příkazy našeho poručíka.

Když jsme odcházeli, přišel ke mně Taehyung. ,,Zima?'' šeptl. Přikývl jsem, ale pořád jsem se díval před sebe a šel vedle Yoongiho. Pak mě ale Taehyung zastavil jedním objetím. Rychle jsem se vycukl. ,,Taehyungu tady ne!'' šeptl jsem. ,,Promiň, ale ty jsi byl tak sladkej...'' s úsměvem se bránil. Na to už jsem nijak nereagoval a pokračoval v cestě vedle smějícího se Yoongiho. Vrazil jsem do něj loktem. ,,To není vtipný!'' šeptl jsem a on se rozesmál ještě víc. ,,Shh!'' okřikl jsem ho. ,,Ještě budeme mít problém.'' trošku se uklidnil.

,,Byl jsi tak sladkej...'' šklebil se. Ještě že Taehyung už byl pryč. ,,Tady neee!'' imitoval mě. ,,Drž mlč!'' s jemným úšklebkem jsem do něj zase vrazil. ,,No jo, no jo, jen klid.'' ušklíbl se a pak už byl po zbytek cesty v klidu.

Military | VminKde žijí příběhy. Začni objevovat