Military | Vmin

35.

Taehyung:

,,Proč jsi to udělal? Laskavě mi to vysvětli!'' křičel na mě zoufale Jin. Nechápal jsem proč. ,,Protože o to celou dobu jde. Nebo ne?'' bránil jsem se. ,,Já... Ah V ty to nechápeš! Vůbec jsi to nepochopil!'' rozhazoval rukama. ,,Co jsem nepochopil?'' byl jsem zmatenej. ,,Přece jsme si slíbili že se toho citu zbavíš!'' byl vytočenej a zároveň zklamanej. ,,Já vím ale ono to prostě nejde!'' taky mě mrzelo že jsem ho zklamal ale když to prostě nešlo! ,,Ale šlo! Jen ty jsi se na to vykašlal a mě jsi využil a zároveň podvedl!'' podvedl?

,,Co? Přece jsem tě nijak nepovedl nebyli jsme ve vztahu! Nebo snad ano?'' zmátl mě ještě víc. ,,Já... Ano Taehyungu. Já k tobě už prostě dlouho cítím něco víc ale ty jsi byl Jiminem tak zaslepenej že ti bylo jedno co cítím! Já ti ale přes to všechno pomáhal ještě tímhle způsobem aby ses toho zbavil ale ty neee tys to prostě skazil tím že jsi se s ním prostě musel vykousnout! A on chtěl? To pochybuju!'' měl pravdu. Mrzelo mě to a ano... ta pusa byla proti Jiminovo vůli.

,,Já... To jsem nevěděl. Promiň.'' cítil jsem se opravdu hrozně. ,,Tae... To je jedno. Ty ke mně stejně nic necítíš.'' řekl teď už klidně. ,,Promiň Jine. Jsi pro mě nejlepší kamarád a proto ti nechci ubližovat. Přestaneme s tím.'' řekl jsem smutně protože mi bylo Jina opravdu líto. A na sebe jsme byl taky naštvanej. Uběhli už totiž další 4 měsíce a všem kolem jsem jen ubližoval. Jinovi, Jiminovi a všem klukům odtud.

,,Tae... Tvojí omluvu beru ale chci být teď chvíli sám. Prosím.'' pípl. Přikývl jsem a se skloněnou hlavou jsem odešel. Jin byl kamarád k nezaplacení a já mu takhle ublížil...

Šel jsem do pokoje a uslyšel jsem nějaké tlumené volání o pomoc. Tenhle hlas jsme znal ale až moc dobře. Proto mě to tak zaskočilo. Rychle jsem se za hlasem vydal. Rozpoznával jsem i další hlasy které zněly posměšně a nadřazeně.

Vrazil jsem do dveří a když jsem viděl malého andílka svázaného na zemi, plačícího se zalepenou pusou dostal jsme ještě větší vztek. Seděl tam jen v dlouhé mikině a měl do krve rozškrábané ruce a nohy. Krev mu tekla i po obličeji. ,,Co to kurva delate?!'' vykřikl jsem po nějakých 3 klucích. Ztuhli a zděšeně mě sledovali. ,,Hrajeme si.'' ušklíbl se nakonec ten nejvyšší. Okamžitě si ode mě zasloužil uspávačku a zbylí dva couvli.

,,Proč to děláte?!'' křičel jsem. ,,Protože je to mňavá buzna.'' usmíval se jeden z těch zbylých dvou. ,,Ty hajzle!'' zasyčel jsem a praštil s ním o zeď. ,,Mmm-mm-m!'' ozval se jemný hlas. Podíval jsem se rychle na něj. Kejval hlavou k tomu prostřednímu. Nechápal jsem ho. Došlo mi to až se mi něco zaseklo v ruce. Ten kretén měl nůž. To co měl Jimin na rukou a nohou měl od nože. Vykopl jsem mu ho z ruky. Tohle si chlapci za rámeček nedají. Nůž jsem zabezpečil a dal si ho k sobě.

Když si uvědomili že jsou bezbranný začali utíkat. Pro teď jsme je nechal. Byl tu totiž Jimin. Doběhl jsem k němu a znovu jsem nůž vytáhl. V jeho očích se objevil ještě větší strach, začal se klepat a snažil se ode mě utéct. ,,Nechci ti ublížit.'' vydechl jsem potichu. Položil jsem mu ruku na tu jeho ale on s ní ucukl. Nechtěl jsem ho dál trápit tak jsem ruku taky dal pryč.

Přeřezal jsem pomocí nože pásky a dal mu pryč pásku přes pusu. Pořád se mu z očí valily slzy. Byl roztomilej. Vzal jsem ho opatrně do náruče. V tu chvíli se ke mně přitulil. Jen jsem se usmál a donesl jsme ho do pokoje. Položil jsem ho na jeho postel a přikryl jsem ho. Byl tak drobnej. Už jednou jsem ho takhle nesl. Když omledl na tom výcviku. Ale teď byl při vědomí a tulil se ke mně.

V posteli letěl pořád vyklepaný a plakal. Byl v šoku. Chvíli jsem váhal ale nakonec jsem mu jemně setřel slzy. ,,Bude to dobrý.'' zašeptal jsem. Od mojí ruky neucukl což mě potěšilo. Ale radši jsem dal ruku rychle pryč. Jenže on mi ji vzal a na tvář si ji přiložil. Usmál jsem se a jemně jsem ho po tváři pohladil. Zavřel oči. ,,Spinkej.'' opět jsem šeptal. Stejně byl večer tak proč ne. Zachumlal jsem se k němu. Bylo mi takhle dobře. Nebylo to nucené.

Když se Jimin uvolnil a začal pravidelně oddychovat odkryl jsem ho. Naskytl se mi pohled na jeho dokonalý zadeček ale po chvilce jsem pohled odvrátil a začal jsem mu jemně ošetřovat rány způsobené nožem.

Asi za půl hodiny jsme měl vše ošetřené a co nejopatrněji jsem mu dal pusu na čelo. On se lehce usmál. Zahřálo mě to u srdíčka. Nevěděl jsme kde se ve mně ta jemnost vzala ale přišlo mi to fajn. Chtěl jsem si jít lehnout k sobě ale on mě chytil za ruku. ,,Zůstaň tu se mnou.'' zašeptal a tak jsem se k němu spokojeně přitulil a zavřel jsem oči. ,,Dobrou noc Jiminssi.''

Fuuuuha tak tady to máte😅 tady jsme se trošku nechala unést a je to asi nejdelší kapitola 😂😂 takze dneska už stačí a zase někdy 😂✌🏻💚