Opět jsem ztuhl. Proč ho volali? A proč se mnou? Vešel dovnitř a poté co ho generál posadil nasadil opět svůj kamenný výraz. Taehyung byl v klidu. Narozdíl ode mě. ,,Potřebuju s vámi vyřešit včerejší incident.'' z jiných dveří vyšli ti 3. Přejel mi mráz po zádech. ,,Park ty si vše pamatuješ?'' navázal se mnou oční kontakt. ,,Ano všechno.'' přikývl jsem. ,,Dobrá tak nám řekněte vaší verzi.'' začal jsem tedy mluvit přesně tak jak to bylo. Ty tři se dívali provinile do země.
,,A teď ty Taehyungu.'' podíval se na něj. Řekl to stejně jako já. ,,Bylo to tak?'' podíval se na ně. Jen přikývli. ,,V tom případě vás čeká trest za porušení pravidla!'' oznámil nadřazeným tónem a nás pustili pryč.
Za dveřmi jsem se na V-ho podíval. ,,V?'' otočil se na mě. ,,Děkuju.'' zašeptal jsem. On se usmál. ,,Jimine?'' podíval jsem se opět na něj a on mi položil ruku na tvář. Překvapilo mě to ale nechal jsem ho. Díval se mi do očí. ,,Říkej mi prosím Taehyung.'' usmál se na mě a dal ruku pryč. ,,Dobře Taehyungu.'' opět se ve mně něco hnulo.
Taehyung:
Byl jsem rád že se mi nevyhýbal ale věděl jsem že i přes to se mě pořád bojí. Nevěděl jsem jak přesně se chovat protože mile jsem se choval jsem k Joonovi, Jinovi a Kookovi jenže tohle bylo něco trošku jiného. Chtěl jsem si to u Jimina alespoň trošku vylepšit. S tím že ve mně opět probouzí city jsem se už vyrovnal. Ovšem to že jsem Jinovi takhle nic ublížil mě mrzelo...
Museli jsme jít na výcvik. Sice pozdě ale byli jsme u generála tudíž zdržení bylo povolené. Na základnu nás dovedl nějakej poručík a proto jsme oba mlčeli. Dnes nás čekalo plavání. Docela jsem se i těšil. Vždycky mě voda bavila a šlo mi to.
Tak možná ještě něco vydám 😂😏💚✨
ČTEŠ
Military | Vmin
FanfictionDOKONČENÁ Jimin byl povolán na povinný vojenský výcvik, jako každý jiný muž v Koreji. Na svůj dvou letý pobyt se netěší zřejmě nikdo, avšak změní jeho názor jeden z nejobávanějších mužů na vojně? Nebo se naopak z toho stane Jiminova noční můra? Ihne...
