Military | Vmin

29.

Jimin:

Ležel jsem znuděně na posteli. Vyspanej jsem už byl dost takže ani spát mi nešlo. Ani mobil jsem tu neměl. Zůstal na pokoji a bůh ví jestli bych ho mohl používat. Bylo mi už líp a tak jsem aspoň sledoval strom venku.

Konečně byl večer a mě pouštěli pryč. Líně jsem došel k pokoji a hned se tu objevil Yoongi. Byl tu se mnou asi 10 minut a zase musel běžet do posilovny. Bylo mi ho líto ale od zítra mě čekalo to samý. Všichni byli na výcviku a tak jsem si aspoň vzal telefon. Napsal jsem rodičům a ujistil jsme je že jsem v pořádku a než jsme se stihl rozloučit objevil se tu Taehyung a cicmal se s Jinem. Odkašlal jsem si abych na sebe upozornil. Oba se na mě podívali. ,,Vážně nejsi gay?'' řekl jsem hodně nepříjemně zvedl jsem se z postele a vydal jsem se pryč. Byl jsme naštvanej.

Došel jsem k Yoongimu. Nic jsem neřekl protože stejně by mi tohle nevěřil. Jen jsem ho poprosil jestli tu můžu zůstat na noc. Oba jsme věděli že pokud nás tu ráno najdou budeme mít problém ale já se teď prostě nechtěl vrátit k sobě. Stačí jen abych vypadl před budíčkem a všechno bude v pohodě. Začal jsem se bavit s ním i s jeho kamarády. Na Taehyunga jsem úplně zapomněl.

Taehyung:

Bylo zvláštní se s ním takhle líbat ale netrvalo to dlouho. O co ještě... Vyšlo to! S Jinem jsme se pak ještě chvíli normálně bavili. Oběma nám to přišlo poměrně vtipný celá ta situace. Nejlepší ale bylo že to ani jednomu nevadilo a přes to jsme to nebrali nějak vážně. Jin odešel asi v 11. Sice trošku po večerce ale to nevadí. O co jsem měl starost byl Jimin.

Byla půlnoc a Jimin pořád nikde. Došel jsem aspoň do sprchy ale celou dobu jsem přemýšlel nad tím kde je. Bál jsem se že mu někdo ublížil nebo že ho vtáhl někdo tam kam chodíme pít. Najednou jsem se cítil provinile že jsem ho nechal odejít.

Blížila se 1 ráno a Jimin pořád nikde. Bál jsem se o něj ale zároveň jsem na něj měl vztek. Hledat jsem ho nešel i když jsem o tom přemýšlel problém jsem mít nechtěl. Lehl jsem si a zavřel oči. Do rána musí přijít.