Jimin:
Moc se mi tomu nechtělo věřit, ale Taehyung vážně pochopil, že mu to nemůžu říct. ,,Jimine?'' otočil jsem se na něj. ,,Ale tady se spolu bavit můžeme, nebo ani to nejde?'' podíval jsem se mu do očí. ,,Můžeme. Ale musí to zůstat jen mezi námi.'' řekl jsem tišeji. ,,Cokoliv si budeš přát, jen když o tebe nepřijdu.'' usmál se a já taky. ,,A až nám skončí výcvik, půjdu tam kam ty.'' trošku mě to zaskočilo. ,,Počkej, co?'' nechápavě jsem se na něj podíval. ,,Půjdu prostě s tebou. Pak už mě neodmítneš, že ne?''
,,Uhm Taehyungu já... Vůbec nevím co bude pak. Taky o tebe nechci přijít, ale to na mě budeš čekat?'' on se posadil vedle mě. ,,Jimine poslouchej. O tebe se nenechám připravit. Seš to nejhodnější stvoření, které jsem kdy našel a viděl.'' usmíval se. Opět jsem ho pevně objal. ,,Děkuju.'' zašeptal jsem.
,, Jimine?'' zvedl mi hlavu a já mu věnoval tázavý pohled. ,,Miluješ mě?'' usmíval se. ,,No já... Já-'' nabral jsem barvu. ,,To mi stačí.''uculil se. Pak se mu povedlo, dostat se k mému obličeji. ,,Dáš mi pusu?'' ušklíbl se. ,,Uh no...'' přitáhl si mě a políbil. Já spolupracoval, ale měl jsem strach. Po odtažení jsem ucukl pohledem. ,, Taehyungu ale já... Tohle nemůžu.'' zašeptal jsem. ,,Ani když se nikdo nedívá?'' trošku zesmutnil. ,,Nechodíme spolu...'' řekl jsem tiše. ,,Ale chtěl bys.'' zase se vesele usmíval. ,,I kdybych chtěl, nemůžu.'' ,,Ale chtěl.'' usmíval se a já mu neodpověděl. Zvedl jsem se a začal se převlékat. Teď doufám že se o tom nebude bavit s těma 3.
ČTEŠ
Military | Vmin
FanfictionDOKONČENÁ Jimin byl povolán na povinný vojenský výcvik, jako každý jiný muž v Koreji. Na svůj dvou letý pobyt se netěší zřejmě nikdo, avšak změní jeho názor jeden z nejobávanějších mužů na vojně? Nebo se naopak z toho stane Jiminova noční můra? Ihne...
