Pohled Taeho:
Bylo mi jasný, že brzo pozná i moje špatné já. V podstatě už ho znal... Ale měl bych mu to říct. Dřív než ostatní. Ani nevím proč mě to tak trápilo. Vždyť jsem na to byl i pyšný. Všichni ze mě měli respekt a kvůli tomu a jsem neměl problémy.
,,Víš ... V jsem já...'' podíval jsem se na něj. ,,A co to znamená?'' byl opět zmatený. ,,To už brzy zjistíš.'' řekl jsem teď už ledově. Vytvářel ve mně pochyby a to mě štvalo. My dva nebudeme kamarádi. Jen ho dostanu do bodu, kdy se mi poddá, ale nikomu o tom neřekne. Potom už půjde všechno i bez lásky a vztahu. Zvedl jsem se a dal se na odchod. Jemu jsem už nevěnoval jediný pohled.
Pohled Jimina:
Vůbec jsem tomu nerozuměl. Jak myslel že V-ho brzy poznám? Vždyť já Taehyunga už znám. Po každém rozhovoru s ním, jsem byl zmatený a musel jsem mluvit s Yoongim.
Brzo jsem ho našel v partě jeho spolubydlících. Odtáhl jsem ho stranou. ,,Kdo je V?'' řekl jsem spěšně. Yoongi na mě dvakrát překvapeně zamrkal. ,,Ty to vážně nevíš?'' i Yoongi to věděl. Jen já byl mimo. ,,No ne...'' pokrčil jsem rameny. On na mě ale koukal jako na mimozemšťana, či cokoliv lidstvem nespatřeného. V tom se udělal rozruch a všichni udělali pár kroků dozadu. Tím vytvořili nepovedený kolečko a sledovali děj uvnitř.
ČTEŠ
Military | Vmin
FanfictionDOKONČENÁ Jimin byl povolán na povinný vojenský výcvik, jako každý jiný muž v Koreji. Na svůj dvou letý pobyt se netěší zřejmě nikdo, avšak změní jeho názor jeden z nejobávanějších mužů na vojně? Nebo se naopak z toho stane Jiminova noční můra? Ihne...
