6.

193 9 1
                                    

Pohled Taeho:
,,J-já se fakt omlouvám. Promiň! Už se to nestane!'' koukal na mě těma svýma vyděšenýma očima. ,,To není odpověď!'' vrčel jsem. Však on bude poslouchat... ,,Mluv ty spratku!'' znovu jsem zatřásl tím vyděšeným tělem. Stěží polkl a nadechl se. Já se jen vítězně šklebil. ,,Po-potřeboval jsem tě c-cítit.'' vypadlo z něj. Bylo vidět, že si to vyčítá. ,,Zmiz!'' procedil jsem mezi zuby a zkopl jsem ho z postele. ,,Já nejsem buzna!'' řekl jsem zády k němu. Byla to lež. Ale pravdu nikdo kromě Seokjina nevěděl. A ani nemusí.

Pohled Jimina:
Doslova jako pes se staženým ocasem jsem se odplazil do své postele. Jestli není gay ... Co mělo znamenat to ráno? Moc jsem nad tím přemýšlel. Přece je to jedno. Nějakej agresivní Kim Taehyung. To není nic pro mě. Zase jsem nemohl spát.

Jak by se asi spalo v Taeho náručí? NE! Ani na to nemysli. Ale co kdyby ... Ne!

Bojoval jsem s vlastními myšlenkami. Nakonec jsem jen objal deku a po hodině konečně usnul.

Military | VminKde žijí příběhy. Začni objevovat