Unstable

1.

Monica's POV

- - - - -

,,Uvidíme se v pondělí?" zeptala se Kristen když jsme se loučili.

,,Hele to asi ne. Říkala jsem ti, že přijíždí Nate. Zase jsme se půl roku neviděli takže nebudu mít pravděpodobně čas celý týden co tu bude." Řekla jsem s úsměvem a ona se uchechtla.

,,Taky bys mě s ním mohla někdy seznámit. Na fotkách byl sexy." řekla a šťouchla do mě loktem.

,,Kristen, říkala jsem ti že holku nechce. Navíc by bylo divný kdybys chodila s mým bratrancem. A máš Nicolase." Řekla jsem s úšklebkem.

,,No jo.. stejně ho chci poznat. Jsem si jistá že bych ho dokázala sbalit." řekla a prohrábla si rukou její dlouhé oříškově hnědé vlasy. Vždycky jsem jí je záviděla, už proto že když si je nevyžehlila tak měla krásné kudrliny. A vždycky vypadaly hezky.

Jen jsem pokývala hlavou a na sílu se usmála. Už chci vypadnout jsem unavená z toho ruchu a předstírání.

Rozhodně nejsem falešná, ale už jsem vyčerpaná. Už asi od devítky na základce nemám většinou chuť se usmívat nebo smát. Šťastná jsem málo kdy. Většinou s Natem, ale když odjede tak se to všechno vytratí a znovu se usmívám jen abych nepůsobila špatně. Není to tak že bych nechtěla. Jen se na to prostě necítím.

,,Tak já už půjdu." řekla jsem a objala jí. Objetí mi rychle opětovala předtím než odběhla zpátky za svým klukem. Pro sebe jsem nad tím protočila oči. Má kluka a stejně pořád kouká po jiných. Například po Nateovi. Nechápu to. Už proto, že já bych nemohla být nevěrná, cítila bych se hrozně.

Možná bych ale neměla moc poučovat když jsem nikdy nebyla zamilovaná a s nikým nechodila.

Nandala jsem si helmu a nasedla na motorku. Vyjela jsem ze školního parkoviště a za pár minut byla na letišti.

———
,,Žádný věci s sebou nemáš?" zeptala jsem se když jsme s Natem šli pomalu k mojí motorce. ,,Ne, jsem tu jen na čtyři dny. A když něco bude potřeba koupím to." uchechtl se. ,,Jen na čtyři dny? Myslela jsem že tu budeš déle." řekla jsem trochu zklamaný hlasem.

,,Bohužel v úterý musím zpátky. Mám doma nějakou práci... co ty? Už víš co budeš dělat?" zeptal se s úšklebkem. ,,No studuju na psycholožku... ale nevím.. chtěla bych dělat hrozně moc věcí jen to prostě nepůjde.." povzdechla jsem si a podala mu jednu helmu.

,,Doma to dořešíme. Můžu řídit?" řekl a já přikývla. Sedla jsem si za něj na motorku a ruce mu dala kolem pasu. Za chvíli jsme parkovali před naším barákem. Nate zajel do garáže a oba jsme po zajištění motorky zalezli do obýváku.

,,Máš něco k jídlu? Mám po tý cestě hroznej hlad." řekl s povzdechnutím a dramaticky se svalil na sedačku. ,,Něco najdu." řekla jsem a vyndala mu z ledničky krabičku s koláčem, který jsem pekla včera večer. ,,Máma půjde nakoupit až půjde z práce." řekla jsem a krabičku mu podala.

,,Moc nedrob, nechce se mi luxovat." řekla jsem. ,,Děkuju." řekl s úsměvem a vzal si to ode mě. ,,Posuneš se prosím?" řekla jsem, protože byl roztažený přes celou sedačku a já si taky chtěla po celým dni ve škole zakončeným dvěma hodinama těláku odpočinout. Zakroutil hlavou a kousl si do koláče. ,,Fajn." Řekla jsem a lehla si na něj.