Unstable

22.

Jason's POV
- - - - -
,,Fredo najdi mi kde je Gabriel." Řekl jsem hned jak zvedl telefon a zvedl se z její postele. Chvíli něco dělal a potom se uchechtl.

,,Je u tebe Jasone, proč bych to měl hledat?" Řekl a mně přeběhl mráz po zádech. ,,Jak to myslíš?" Zeptal jsem se. ,,Je v baráku." Řekl a já si telefon rychle přehodil do druhé ruky. ,,Kde přesně je?" Zeptal jsem se.

,,Obývák." Řekl a já pro sebe přikývl. ,,Za chvíli zavolám Nateovi." Řekl jsem a hovor ukončil. Zpoza opasku jsem si vyndal zbraň a vyšel z jejího pokoje.

Potichu jsem sešel schody a hned pod nimi se setkal s ním.

,,Jasone." Řekl překvapeně a já se uchechtl. Co čekal? Že tu bude Em sama?

,,Gabrieli." Řekl jsem a přistoupil k němu blíž zatímco on ustoupil. Najednou se bojí. Na to měl myslet předtím než je jí dotkl.

,,Co tu děláš? Nemáš náhodou hlídat Monicu?" Zeptal jsem se a on pokroutil hlavou. ,,Ta děvka mi vzala auto a odjela." Řekl a já ho chytl za triko a přitiskl ke zdi.

,,Řekni to znovu." Zavrčel jsem potichu a on se na mě vyděšeně díval. Tohle si k ní nebude dovolovat. Co si o sobě vůbec myslí? Kdyby tu byl Nate tak ani neváhá a zabije ho. Všichni moc dobře ví jak se mají a nemají chovat a Gabriel si z nějakého důvodu myslí že to může porušovat.

,,Řekni. To. Znovu." Zavrčel jsem a znovu s ním třískl o zeď. Zaúpěl bolestí a zrychleně dýchal. Tak je to správně.

,,Ujela mi." Řekl přiškrceným hlasem a lapal po dechu. ,,A víš proč?" Zeptal jsem se a díval se mu chladným pohledem přímo do očí. Pokroutil hlavou a snažil se mě od něj odstrčit. Takhle to nefunguje. Tak lehce se mu to nepodaří.

,,Protože jsi jí chtěl znásilnit ty kreténe. Říkal jsem ti že se jí ani nedotkneš. I kdyby chtěla. I kdyby tě prosila. Měl jsi zakázáno se jí dotknout." Řekl jsem naštvaně a pevněji ho přitlačil ke zdi.

,,Řekla ať se jí dotýkám. Není to moje chyba." Řekl a já se ironicky zasmál. Ten idiot mě snad neposlouchal.

,,Měl jsi zakázáno se jí jakkoliv dotknout." Zopakoval jsem a pustil ho na zem. Hned začal lapat po dechu a snažil se co nejrychleji zvednout. Kopl jsem ho do zad a srazil ho tak zpátky na zem.

Znovu bolestí zaúpěl a podíval se na mě se strachem v očích.

,,Tohle jsi si posral Gabe." Řekl jsem a sklonil se k němu blíž.

,,Proč jsi sem vůbec lezl? Chtěl jsi dokončit co jsi začal?" Zeptal jsem se a za vlasy mu zaklonil hlavu tak aby se mi díval do očí ve kterých víc než naštvání a chlad nebylo.

,,N-ne, jen jsem chtěl vědět jestli je v pořádku." Řekl a já se uchechtl. To určitě. Viděl jsem na něm proč přišel sekundu co jsem ho spatřil přede mnou. Chtěl jí. Ale to se nikdy nestane.

,,Jak můžeš být v mafii a neumět lhát?" Zeptal jsem se s pokroucením hlavy a za vlasy ho vytáhl do stoje.

,,Moc dobře víš Gabrieli, že mně není chytrý odporovat a už vůbec ne lhát." Řekl jsem a pevně ho chytl za čelist.

,,Řekni pravdu." Zavrčel jsem tiše a o se na mě zděšeně díval. ,,Řekl jsi to správně. Chtěl- chtěl jsem jí to vrátit-" řekl a já ho kopl do břicha. Znovu spadl na zem a po cestě shodil mísu s ovocem, která se při pádu roztříštila na nespočet malých střepů a ovoce z ní se rozkutálelo do všech stran.

,,Zaplatíš za to že jsi vůbec pomyslel na to že by ses jí mohl dotknout." Sykl jsem a pěstí ho udeřil do čelisti. Snažil se bránit ale proti mně neměl žádnou šanci. Chytl jsem ho za triko pod jeho brzdou a trochu ho za něj vyzvedl předtím než jsem ho udeřil znovu. Pokračoval jsem a v hlavě se mi přehrávalo vše co se za poslední dobu děje. Vybil jsem si na něm skoro všechny své frustrace a pokračoval bych dál kdybych neslyšel kroky na schodech.