Unstable

29.

zkontrolujte si že jste četli minulou část prosím
- - - - -
omlouvám se za chyby
- - - - -
Jason's POV
- - - - -
Je mi těžko. Při každém pohledu na její skleslý výraz se mi sevře hrudník ještě víc.

Myslel jsem že se budu cítit dobře když mezi námi ukončím cokoliv co se začalo budovat. Ale cítím se mnohem hůř.

Chybí mi. Ona, její doteky, úsměv, smích, hlas. Asi pro mě opravdu znamená víc než si dokážu přiznat.

Nate se má zítra vrátit a potom je dost možný že už nebudu mít čas abych se s ní usmířil. Chci to vůbec? Určitě si na tu prázdnotu a stesk brzy zvyknu a bude to v pořádku.

Ale nechci aby se ona trápila kvůli mně. Přesně tomu jsem chtěl předejít a možná jsem to udělal jen horší.

Sundal jsem si rukavice a ručníkem si otřel zpocené čelo. Do té doby jsem si ani neuvědomil že se mi znovu rozkrvácela rána v rameni a krev mi v malém pramínku přes náplast stékala po prsním svalu.

Možná nebyl dobrý nápad jít boxovat, ale nemůžu vyjít ze cviku jen kvůli nějakému stupidnímu zranění.

Krev jsem si setřel ručníkem a přehodil si ho přes bolavé rameno.

Pravou rukou jsem si prohrábl zpocené vlasy a nechal je spadnout do všech stran.

Pomalu jsem vyšel schody nahoru do patra a hned potom do svého pokoje. Otevřel jsem dveře a trochu se lekl když jsem spatřil Amber na mé posteli.

,,Nová postel? Přišla rychle." Řekla a já zůstal stát ve dveřích. Nechci ji tady.

,,Tu předtím jsme rozbili, přece nebudu spát na zemi." Řekl jsem a ona se ušklíbla. ,,Miluju když cvičíš, svaly jsou sexy." Řekla a já trochu ustoupil když se zvedla z postele a šla ke mně blíž. Pozorně jsem jí sledoval a sváděl boj sám se sebou. Mám ji vyhnat nebo ne?

Dnes se mnou nic nedělá. Ani ty upnuté krátké šaty s velkým výstřihem co má na sobě. Nechápu co se se mnou děje.

,,Amber proč tu jsi?" Zeptal jsem se a ona se zasmála jako kdybych řekl něco hrozně vtipného. ,,Nehraj si na hloupého. Moc dobře víš proč." Řekla a očima si mě celého přejela a zkousla si spodní ret zatímco šla blíž ke mně.

,,Kdybych to věděl tak se neptám." Řekl jsem a vešel do místnosti. Zavřel jsem za sebou dveře a šel k šatníku. Nemůže prostě vypadnout?

,,Jasone." Řekla tichým hlasem a jemně mi nehty přejela po zádech. Na chvíli jsem zavřel oči a zhluboka vydechl. Ví co na mě platí a vůbec se mi to nelíbí.

,,Víš že mě chceš." Zašeptala mi do ucha a vzala moji ruku do té své. Přiložila mi ji na její prso a já si nervózně skousl spodní ret. Sakra proč mi to dělá tak těžký?

Už asi čtyři dny jsem s nikým nespal a jen ruka mi nestačí. Chci jí, ale pořád myslím na Em. Nemohl bych ji to udělat.. Ublížilo by ji to a kdo ví co by udělala tentokrát. Nechci aby byla v háji z toho že jsem na tom prostě závislý a nemůžu si pomoct.

Ale Amber se mi nabízí a nejsem zvyklý nabídky tohoto typu odmítat.

,,Budeš potichu?" Zeptal jsem se a otočil se k ní čelem. ,,S tebou to je vážně náročné." Řekla a podívala se mi do očí. Bude muset být zticha ať chce nebo nechce, protože tentokrát tu nejsme sami.