Unstable

49.

Monica's POV
- - - - -

,,Bylo to dobrý?" Zeptala jsem se vzala si od něj špinavý talíř. ,,Mhm." Zamumlal a objal mě zezadu kolem pasu. Položil si hlavu na mé rameno a dlaněmi mě hladil po břiše zatímco jsem umývala nádobí.

,,Rozhodně bych se nebránil malému dezertu." Řekl tiše, jemně mě kousl na stranu krku a dlaně přemístil níž k mému klínu.

Nepatrně se mi podlomila kolena a chytla jsem se okraje dřezu. Pořád na mě má velký vliv. Nemůžu tomu pomoct.

,,Nate může každou chvílí přijet." Řekla jsem a jeho ruce posunula zpátky na mé břicho. To poslední co chci je aby nás Nate viděl. Ani si neumím představit jak trapné by to bylo.

,,Já vím Em, neriskoval bych to před ním." Řekl a natiskl se blíž na mě. ,,Možná později, ale jsem hodně unavená." Řekla jsem a on mě znovu jemně kousl.

Zavřela jsem oči a vlhké ruce umístila na jeho dlaně na mém břiše. Opřela jsem si hlavu o jeho rameno a nechala ho mě jemně líbat na krku.

Miluju když tohle dělá. Je to nějakým způsobem neskutečně uklidňující a příjemné. Hlavně je úžasné ho mít takhle blízko.

Vždycky jsem si přála mít někoho jako je on. Někoho kdo mě bude milovat, respektovat, starat se o mě a já o něj.. někdo kdo tu pro mě vždy bude a bude mě chránit...

Chránit.

,,Jasone nepoužili jsme ochranu." Vyhrkla jsem a odtáhla se od něj. Pozvedl obočí a znovu si mě za boky přitáhl blíž. ,,Určitě ano." Řekl a já pokroutila hlavou. Jsem si jistá, že ne. Tohle je v háji.

,,Nepoužili, dnes ani jednou." Řekla jsem a on mi dal pramínek vlasů za ucho. ,,Tak nejhorší co se může stát je že budeš těhotná..." řekl a já se na něj nevěřícně podívala. To myslí vážně? Vypadám jako někdo kdo je připravený na to být rodičem? Nejsem ani při nejmenším. Vím že bych to nedokázala.

,,Děláš si srandu že jo?" Zeptala jsem se a sundala ze sebe jeho ruce. Tohle není dobrý. Bože můj já jsem tak hloupá, proč jsem na to nemyslela? Je to ta hlavní věc.

,,Měl bych?" Zeptal se a já pokroutila hlavou a zhluboka vydechla. ,,Jasone tobě nedochází vážnost situace. Já nechci a nemůžu být těhotná. A už vůbec ne s někým koho znám sotva půl roku a spala jsem s ním třikrát. Ke všemu tvoje práce a mentální stabilita nás obou není nic co by domácnost s malým dítětem měla mít. Já nesmím být těhotná." Řekla jsem a on trochu ustoupil. Zavřela jsem oči a vložila si obličej do dlaní. Bože můj co jsem to zase řekla. Nechtěla jsem na něj být tak hrubá.

,,Já děti nechci nikdy, právě kvůli tomu co dělám a jaký jsem, ale mohla jsi to říct trochu vlídnějším způsobem. Proč jsi se rozhodla se mnou spát když ti vadí že se známe jen půl roku? Nenutil jsem tě k tomu, chtěla jsi to sama a oba dva za to neseme zodpovědnost." Řekl a já pokroutila hlavou. Nechtěla jsem aby to vyznělo zle. Sakra, začínám vyšilovat a nehlídám co říkám.

,,Tak jsem to nemyslela. Nevadilo by mi s tebou mít dítě.. asi.. já nevím, hádám že bys byl dobrý táta ale já prostě nechci být matka." Řekla jsem trochu zoufale a on se opřel o linku za ním. Založil si ruce na hrudi a podíval se na mě.

,,Kdy to máš dostat?" Zeptal se a já k němu zvedla pohled. Teď opravdu není dobrý čas na takovéhle otázky. ,,Za týden asi..." Řekla jsem a on přikývl. ,,Tak počkáme do té doby a kdyžtak půjdeš na potrat..." řekl a já se kousla do spodního rtu. Nechci. Nemohla bych to dítě zabít.