Unstable

38.

Jason's POV
- - - - -
Pro sebe jsem se usmál když se zasmála nad něčím co řekli na plátně a ukázaly se tak její ďolíčky.

Přitáhl jsem si ji blíž k sobě a ona se znovu usmála.

Možná jsme to opravdu uspěchali, ale nelituji toho. Nejsem si jistý jestli je láska to co opravdu cítím, nemám tušení jaké to je být zamilovaný, ale mít ji u sebe, vědět že mě miluje a chce se mnou být...

Přes všechno co jsem jí udělal při mě pořád zůstala a nenechala mě ani když ví o mé poruše.

Nemůžu ji dostat z hlavy a líbí se mi to. Líbí se mi ji mít takhle pro sebe.

,,Jasone," řekla a já znovu začal vnímat realitu. Teda ne úplně, protože ten šepot a tiché hlasy v mé hlavě byly stále přítomné, ale snažil jsem se na ni soustředit co nejvíc to šlo.

,,Všechno dobrý?" Zeptala se a já přikývl. Chvíli se mi dívala do očí předtím než si sedla ke mně na klín. Ruce jsem přemístil kolem jejího pasu a v tichosti sledoval její obličej. Je opravdu krásná a nechápu proč si to neuvědomuje...

,,Povídej." Řekla a ruce si omotala kolem mého krku. Co když ji tím ublížím? Nebo naštvu? Nebo cokoliv jiného?

,,Nemyslíš že jsme to 'miluju tě' nějak urychlili?" Zeptal jsem se a ona chvíli zůstala potichu. Díval jsem se jí do očí a snažil se najít nějaké emoce podle kterých bych poznal co jsem udělal.. ale pokud nevidím úsměv, nebo slzy tak toho moc nevyčtu..

,,Možná, ale v tu chvíli nám to přišlo správné a jsem ráda že jsem to řekla. Pokud to tak necítíš nic se neděje, pochopím to, jen buď prosím upřímný." Řekla s malým úsměvem.

Tak to není. Jen se v sobě nevyznám, ale jsem si skoro jistý že ji miluju. Nejsem zvyklý vyjadřovat své pocity a už vůbec ne slovy.

Naklonil jsem se dopředu a něžně se jí přitiskl na rty. Za zátylek si mě přitáhla blíž a já jí jemně přiložil dlaně na hranu čelisti. Tohle je úžasný, ale nestačí mi to.

,,Zkus opakovat co já." Řekl jsem mezi polibky a ona nepatrně přikývla. Vidím že je trochu nervózní, ale opravdu se nemá čeho bát. I pro mě to bylo jednou poprvé a není to nic moc složitého.

Znovu jsem se ji přitiskl na rty a přitáhl si ji blíž za pas. Jemně jsem ji pohladil palci aby věděla že se nemusí ničeho bát a ještě pár sekund počkal předtím než jsem udělal rty první pohyb, který ona zopakovala.

Další věc na který budu závislej, protože je úžasná. ,,To bylo hodně dobrý, jen o tom zkus trochu míň přemýšlet. Přijde to přirozeně Em, nemusíš se tolik soustředit na to jestli to děláš správně. Přede mnou se nemusíš ničeho bát. Nebudu tě soudit." Řekl jsem po tom co jsme se odtáhli a ona přikývla.

,,Víš že si jsem pořád hodně nejistá." Řekla a já ji pohladil po tváři. ,,Chápu to, ale je to v pořádku. Vedeš si víc než dobře." Řekl jsem s úsměvem a ona se pousmála. Znovu se mi přitiskla na rty a já zavřel oči přitahuje si ji blíž. Nečekal jsem že to udělá sama od sebe ale rozhodně si nestěžuju.

Po chvíli jsem ale začínal být víc netrpělivý a nadržený z toho jak se na mě tiskla takže jsem se odtáhl.

,,Promiň já.. musím se trochu uklidnit takže bychom radši měli na chvilku přestat." Řekl jsem a snažil se zklidnit dýchání. Usmála se a sedla si vedle mě. ,,Vždycky jsem se tohohle bála. Toho všeho nového..." řekla a já ji pozorně poslouchal. ,,Myslím polibku, líbání.. mého poprvé.." řekla a na chvíli sklopila pohled ke svým dlaním, které měla složené v klíně.