65.

644 34 41
                                    

o týden později
- - - - -
Jason's POV
- - - - -

,,Jsem zpátky!" Ozvala se Em z obýváku a já rychle položil všechny papíry které jsem měl v rukách.  Jela na kontrolu a kvůli práci jsem nemohl s ní.

Mám trochu těžší časy poslední dobou... Začínají se mi hroutit obchody ve Francii a potřebuju převzít tátovy zisky z Itálie.

Potřebuju mít uzavřenou dohodu s jedním šéfem z Itálie a stát se jejich jediným spojencem. Tak získám další mocné spojence, kteří mě budou poslouchat a budu mít jistotu že mi pomůžou ochránit Em a zbavit se Lucase.

Seběhl jsem schody a vtáhl ji do pevného objetí. Už je v sedmém měsíci a miminko i za ten týden znovu vyrostlo. Za dva měsíce bude s námi a nedokážu si představit jaké to bude.

Jen mám trochu strach aby se kvůli jejímu stresu ještě něco nepokazilo, protože má těsně před dokončením školy a je toho na ní opravdu moc.

,,Co čekáme?" Zeptal jsem se nadšeně a ona se s úsměvem odtáhla. ,,Nejdřív se posadíme." Řekla a já udělal psí oči. Už nechci čekat. Čekám na to už týden. Potřebuju to vědět hned.

,,Monnn." Zakňučel jsem a přitiskl si ji k sobě za pas. Položil jsem si hlavu na její rameno a jemně ji políbil na stranu krku. Chvíli jsem čekal jestli něco udělá a když zůstala v klidu tak jsem polibky začal pokračovat víš až k jejímu obličeji kde mě zastavila.

,,Jdi si sednout. Mám to pro tebe připravený." Řekla s tichým smíchem a odstrčila mě dál od ní. S povzdechnutím jsem udělal co řekla a netrpělivě čekal až příjde což se po chvilce stalo.

Podala mi větší krabičku zahalenou v černém papíru a já k ní zvedl pohled. Co v tom je? 

,,Otevři to." Pobídla mě a já tak opatrně
udělal. Zatajil jsem dech když jsem odklopil víko a uviděl růžovou dečku se stejně zbarvenou lahvičkou. Zvýšil se mi tep a na tváři se mi objevil velký úsměv.

Budeme mít holčičku.

Vstal jsem ze sedačky a vtáhl ji do pevného objetí pokládajíc ji polibky na celý obličej. Smála se a objímala mě zpátky. Zavřel jsem oči a jen ji spokojeně držel v sevření.

Nemůžu ani vyslovit jakou mám radost. Měl bych stejnou kdybychom čekali chlapečka, ale vědět co to bude je úžasné.

Budeme mít holčičku. Další princezna kterou si budu muset chránit. Nikdo jim neublíží. Nenechám nikoho se jich dotknout.

,,Miluju tě. Hrozně moc tě miluju." Zašeptal jsem jí do vlasů a pevněji zavřel oči. Mám neskutečnou radost.

,,Já tebe taky." Zašeptala zpátky a já se jí jemně přitiskl na rty. Za zátylek si mě něžně přitáhla blíž a já spokojeně vydechl. Tak hrozně moc mi chyběla.

- - - - -

,,Včera jsem přišel na jednu balící hlášku, potřebuju vědět jestli to funguje." Řekl jsem s úsměvem a ona ke mně zvedla pohled. ,,Povídej." Řekla a já se posadil na posteli. Pravou rukou jsem si prohrábl vlasy a jazykem si navlhčil rty.

,,Když tě to dostane tak chci odměnu." Řekl jsem a ona se usmála. ,,Uvidíme." Řekla a já pro sebe přikývl. Vím že ji to 'nesbalí', protože je to snad ta největší kravina kterou jsem kdy vymyslel, ale dokážu si představit že se tím nabalují učitelé geologie nebo přírodních věd a podobného.

Zhluboka jsem vydechl když jsem se snažil zabránit smíchu a ona čekala co ze mě vypadne. Myslím že už si zvykla že se rozhodně nechovám na dvacet dva let takže by ji to nemělo překvapit.

Unstable Kde žijí příběhy. Začni objevovat